Je první adventní neděle roku 2015, chvíle k zamyšlení. Vše je jednou poprvé, a tak včera poprvé po mnoha letech nedošlo k slavnostnímu rozsvícení vánočního stromu v Praze za účasti Pražanů, neboť to podle vysvětlení pražské primátorky doporučily bezpečnostní složky.

Je zvláštní, jak je pražská primátorka, která je z krizového zákona zodpovědná za opatření k řešení krizových situací v hl. m. Praze, někdy rozhodná, jindy netečná. Již před svým nástupem do funkce byla seznámena s komplexními informacemi o možném vzniku krizové situace v Praze způsobené blackoutem s nedozírnými následky.

Se stále se zvyšujícím počtem teroristických útoků v posledním měsíci v Evropě i ve světě, které měly stovky obětí, rychle narůstá riziko promyšlených teroristických útoků cílených na poškození důležitých prvků kritické infrastruktury, zejména potom elektrizační soustavy se záměrem dosáhnout blackoutu.

V sobotu 21.11.2015 ve 22:20 hod SEČ byly vyhozeny do povětří dva rozvodné stožáry na trase elektrického vedení na Krym a bez elektřiny zůstalo všech zhruba 2,3 miliónu obyvatel poloostrova. Následně v neděli byl vyhlášen nouzový stav.

Mnohde nefunguje mobilní telefonické spojení, vázne hromadná doprava. Zprávy z Krymu hovoří o tom, že region s „blackoutem“ stále těžce zápasí. Školy jsou zavřené, veřejná doprava z větší části nefunguje. U čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty, protože lidé si vytvářejí zásoby pro dieselové generátory. Na problémech se přiživují spekulanti, bují černý trh. Jen do 1. prosince zvládnou nemocnice na Krymu poskytovat plnou lékařskou péči.

Přitom Krym má vlastní zdroje, které produkují 350 MW, pro pokrytí potřeb obyvatel a podniků však ještě chybí 450 MW. Pokud se podaří do 22.12. položit první podmořský kabel mezi ruským Krasnodarským krajem a Krymem, mohl by nouzový stav skončit po 31 dnech.

Jaká je analogie mezi Krymem a Prahou? Snad jenom v přibližně stejné spotřebě elektrické energie, Krym má spotřebu cca 800 MW, Praha cca 1000 MW. Zatímco na Krymu jsou zdroje, které jsou schopny zajistit cca 350 MW výkonu, Praha má rozptýlené zdroje elektrické energie o celkovém instalovaném výkonu cca 160 MW, žádné z nich nemají společnou schopnost „startu ze tmy“ a „ostrovního provozu“.

Na rozdíl od Krymu se v případě blackoutu hl. města Prahy dají větší problémy očekávat po 5 hodinách a po 18 hodinách se situace stává kritickou. To jsou údaje z vyhodnocení pražského bezpečnostního cvičení BLACKOUT 2014. Cvičení prokázalo, že akceschopnost orgánů hl. m Prahy, základních i ostatních složek IZS, vybraných subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných součinnostních organizací v dané situaci při reakci na plošný výpadek elektrické energie byla adekvátní.

Na druhé straně však také prokázalo, že v případě déletrvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy ČR je samospráva i státní správa hl. m. Prahy v současnosti bezmocná. Taková krizová situace není zvládnutelná složkami IZS, protože mnohonásobně překračuje jeho kapacitu, neohrozí však fungování jenom města Prahy, ale bude hrozit i významné ochromení orgánů řízení celého státu.

Tyto skutečnosti jsou jak pražské primátorce, tak radnímu pro bezpečnost známy, nebo by známy být měly, neboť život v Praze nezačíná a nekončí jednou za 4 roky vznikem takové nebo makové koalice řídící hlavní město Prahu.

Radní Libor Hadrava v rozhovoru s Barborou Tachecí dne 15.6.2015 na stanici ČRO Plus řekl: „Do konce roku 2015 prosadím v Praze ostrovní provozy“. Půjde jen o prázdná slova nebo budou následovat činy? No, za 32 dnů poznáme.

Foto: EPA, AP

Redakce