Praha 11. 9. 2015

Téměř rychlostí světla se blíží krajské volby. Voliči by si měli vyhodnotit, co pro ně končící zastupitelstva udělala z pohledu připravenosti na krizové situace, které nesouvisí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením.

Některé kraje vykonaly v této oblasti více, některé méně. Vzorem může být Jihomoravský kraj, kde hejtman Hašek své působení v rámci integrovaného záchranného systému nezapře. V Praze, kde volby nebudou, se za poslední dva roky neudálo prakticky nic. Přitom Praha nečerpá cca 11 mld. Kč na investice, které by třeba mohly být právě směrovány na podporu kritické infrastruktury. V podstatě však lze konstatovat, že současný stav krizového plánování a krizového řízení krajů neodpovídá současným bezpečnostním hrozbám, které přicházejí. Kromě povodní, které udeřily v posledních dvaceti letech v obřím rozměru několikrát, není připravenost na další krizové situace dostatečná. U ostatních hrozeb je bohužel situace taková, že většinou úředníci na krajích a pověřených obcích „opíší“ a „přepíší“ typové plány řešení jednotlivých krizových situací zpracovaných úředníky příslušných ministerstev, přitom reálný plán řešení konkrétních krizových situací, které hrozí v tom kterém kraji, neexistují.

Včera v této souvislosti v rozhovoru pro Lidové noviny předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a kandidátka na členku krajského zastupitelstva ve Středočeském kraji uvedla, že krizové řízení potřebuje každý kraj a každá obec. „S tím, jak k nám matička příroda už není tak přívětivá, jako byla v řekněme posledních padesáti letech, a frekvence extrémních meteorologických jevů se zahušťuje, je dobře si zmapovat, jaká rizika té které obci, tomu kterému kraji hrozí a udělat si na ně rámcový plán – protože přesně to nenaplánujete nikdy. To je čím dál důležitější. Dobře jsme se naučili, celorepublikově až do lokální úrovně, zvládat povodně. Ale je plno jiných hrozeb, kde by alespoň rámcový plán měl existovat, ovšem zatím neexistuje,“ upozornila Drábová. Dále například připustila, že na případný blackout příliš připraveni nejsme. „Třeba jedno cvičení ukázalo hodně důležitou věc: předtím nebylo zmapováno, kolik lidí v domácím ošetření je životně závislých na tom, zda jejich přístroje mají proud. Tam šlo skutečně o ohrožení životů v řádu hodin!“ Německá vláda doporučuje vlastním občanům, že mají mít doma věci pro základní přežití alespoň na tři dny až deset dní. Něco takového je podle Drábové rozumná věc. „Doporučuji to rozhodně i Čechům,“ podotkla.

Z uvedeného je zcela zřejmé, že právě kandidáti do krajských zastupitelstev, jako je Dana Drábová, mohou zajistit reálnost krizového plánování a krizového řízení jednotlivých krajů tak, aby kraje plnily reálně, nikoliv formálně, povinnosti krajů plynoucích ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

V současné době je situace taková, že je popsáno mnoho papírů o tom, jaké krizové situace hrozí. Nicméně je reálný stav takový, že si v případě vzniku rozsáhlé a déletrvající krizové situace bude muset občan pomoci sám, neboť v takovém případě nebude schopen integrovaný záchranný systém zajistit reálnou pomoc z personálních důvodů a orgány krizového řízení dosud nepřijaly taková opatření, aby bylo možným reálným rozsáhlým hrozbám čelit.

Takže platí, občane, pomoz si sám. Začněte tím, že se zabezpečíte sami. Pro začátek tím, že budete mít doma věci pro základní přežití n tři až deset dní.

Redakce