Dne 8. 9. 2016 bylo v článku „Při blackoutu bude Praha vyrábět pitnou vodu z Vltavy“ uveřejněném v Mladé frontě Dnes uvedeno, že výpadky zásobování Prahy pitnou vodou by měly pomoci řešit mobilní úpravny vody. Jejich připravenost má prověřit velké cvičení, které má ověřit možnosti nouzového zásobování pitnou vodou, budou-li v Praze ochromeny dodávky vody dlouhodobým výpadkem elektřiny.

V citovaném článku je uvedeno: „Fakta Mobilní úpravny vody * Kontejnerizovaná automatická úpravna vody dokáže vyrobit pitnou vodu třeba z vody v řece nebo rybníka. * Úpravna nedokáže zpracovat slanou vodu. * Maximální výkon zařízení je 120 000 litrů za den. * Mobilní úpravny se používají v krizových situacích, kdy je systém zásobování vodou zcela nebo částečně nefunkční. * V pohotovostních zásobách Státních hmotných rezerv jsou taková zařízení tři. Dvě z nich bude Praha testovat při cvičení Voda 2016, které se uskuteční příští týden.“

V článku je uvedeno, že jedním ze závěrů cvičení Blackout 2014 bylo konstatování, že v případě, že Prahu zasáhne blackout, bude minimálně polovina města na levém břehu Vltavy bez pitné vody. To je pravda v okamžiku, kdy k výpadku elektřiny na celém území Prahy dojde. Po té však v krátké době dojde k vyčerpání rezervoárů vody, z kterých odběratelé čerpají vodu samospádem bez použití elektrických čerpadel na zbylém území, a bez dodávek vody bude celá Praha. V takovém případě lze předpokládat denní spotřebu pitné vody v Praze s minimálním dodržením pravidel hygieny na cca 15 miliónů litrů. Pokud by byly nasazeny všechny tři mobilní úpravny vody z pohotovostních zásob Státních hmotných rezerv, vyrobí 360 000 litrů pitné vody za den, což je cca 2,4 % celkové potřeby. Z pohledu řešení důsledků blackoutu je dopad tohoto řešení zanedbatelný. Jde o nesystémové opatření krizového řízení. Mobilních úpraven vody s uvedenou kapacitou by muselo být v případě blackoutu na území Prahy k dispozici minimálně 125, potom by musela být zvládnuta složitá logistika rozvozu vody na odběrní místa, a v neposlední řadě by musel být zajištěn bezpečný výdej vody, neboť lze předpokládat výrazný rozpor mezi „dodávkou“ a „poptávkou“ vyvolávající mimořádný dohled bezpečnostních složek nad výdejem takto vyprodukované pitné vody. Dalším problémem by byl přísun pohonných hmot pro agregáty zajišťující provoz mobilních úpraven vod. Možná, že by podstatně méně organizačně náročné bylo doporučit obyvatelstvu, aby si nachytalo dešťovou vodu, a městské části by mohly zřídit výdejny tablet na úpravu vody, které i z louže udělají vodu pitnou. Americká armáda těmito tabletami disponuje už od korejské války, nepochybuji o tom, že naše armáda je má v současnosti rovněž. Pokud by je Správa státních hmotných rezerv pořídila namísto dalších mobilních úpraven vody ve stejné hodnotě, předpokládám, že by z tohoto pohledu mohl trvat blackout v Praze možná i rok.

Z uvedeného je zřejmé, že pro případ blackoutu v Praze je řešení dodávek pitné vody pomocí mobilních úpraven vody absolutním nesmyslem. Proč se tak úporně dnešní politické vedení hlavního města Prahy v čele s primátorkou tak úporně brání optimálnímu řešení krizové situace způsobené blackoutem a jejímu předcházení prostřednictvím krizového ostrovního provozu zabezpečujícího nezbytné dodávky elektrické energie na území Prahy v případě blackoutu je mi skutečnou záhadou!

Přestože to již bylo nesčíslněkrát řečeno, připomeňme si pravděpodobný scénář událostí v případě blackoutu:

V prvních minutách po výpadku elektřiny dojde:

• k uvíznutí lidí ve výtazích,
• k přerušení provozu tramvají, metra, trolejbusů a příměstské elektrické železniční dopravy, zejména pasažéry z prostor metra je nutno bezpečně evakuovat,
• k vyřazení dopravní signalizace a dopravnímu chaosu v důsledku ucpání křižovatek,
• k výpadku čerpacích stanic pohonných hmot
• k výpadku mobilní telefonní sítě, kabelové televize, internetu, může být překročena kapacita linek tísňového volání, nedostatek informací může vést ke zmatkům, později k panice,
• k zastavení provozu obchodních center a k nebezpečí otravy oxidem uhelnatým v jejich podzemních parkovacích garážích po výpadku větrání,
• ke zhasnutí plynových spotřebičů, jejichž řízení vyžaduje elektřinu (zejména např. plynových kotlů), při obnovení dodávky elektřiny hrozí nebezpečí výbuchu plynu, který se mezitím v prostoru nahromadil, pokud zároveň s výpadkem dodávky elektřiny nedošlo i k výpadku dodávky plynu.

Po několika hodinách trvání výpadku dodávky elektřiny lze očekávat, že:

• většina podniků zavře své provozovny, pokud nemá náhradní zařízení pro výrobu elektřiny,
• bude ochromeno bankovnictví, finanční trhy a elektronický platební styk, bankomaty,
• bude ochromeno zásobování vodou, teplem a plynem,
• dojde k ochromení provozu letišť,
• po několika hodinách se vybijí baterie v přístrojích, systémech UPS i baterie nouzového osvětlení,
• přestanou fungovat bezpečnostní zařízení a požární hlásiče,
• budou vznikat požáry v důsledku používání svíček a používání mobilních elektrocentrál (přetížení, nesprávné zapojení),
• značné problémy nastanou v zásobování potravinami a v provozu restaurací,
• bude ochromena ambulantní péče ve zdravotnických zařízeních a lékárnické služby,
• elektrická rozvodná vedení a trakční drážní vedení nebudou chráněna napětím, výpadek proudu nebude pohotovostním četám signalizovat poruchu, krádeže kovů a sabotáže na vedení, sběrači kovů se vrhnou na stožáry vysokého napětí i s hliníkovými vodiči a na trafostanice v odlehlých lokalitách bez rizika úrazu elektrickým proudem,
• ke zvýšené kriminalitě a násilí, zvláště pokud dojde k výpadku po setmění z důvodu výpadku veřejného osvětlení.

Pokud nebude obnoveno zásobování elektřinou v řádu desítek hodin, stane se situace kritickou, až katastrofální, protože vážnost krizové situace záleží nejen na rozsahu výpadku (velkosti zasaženého území), ale i na době jeho trvání.

Ekonomické, politické, společenské a sociální dopady případného blackoutu v Praze budou značné s dopadem na celý stát a to z následujících důvodů:

• Hustota obyvatel v Praze je 2513/km², což je 21 krát více, než ve zbývající části ČR. Obyvatelé Prahy žijí převážně ve vysoko podlažních domech v sídlištních celcích.
• Podíl Prahy na tvorbě HDP České republiky dlouhodobě osciluje kolem 25 %.
• Praha je hlavním městem České republiky, sídlí zde prezident, zákonodárné orgány, vláda, většina centrálních orgánů státní správy a zastupitelské úřady cizích států.
• Kulturní a historický význam Prahy nejen pro Českou republiku.

Cvičení Blackout 2014 prokázalo, že akceschopnost orgánů hl. m Prahy, základních i ostatních složek IZS, vybraných subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných součinnostních organizací v dané situaci při reakci na plošný výpadek elektrické energie byla adekvátní. Na druhé straně však také prokázalo, že v případě déletrvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy ČR je samospráva i státní správa hl. m. Prahy v současnosti bezmocná. Taková krizová situace není zvládnutelná složkami IZS, protože mnohonásobně překračuje jeho kapacitu, neohrozí však fungování jenom města Prahy, ale bude hrozit i významné ochromení orgánů řízení celého státu. Zároveň panika a nespokojenost obyvatelstva spolu s předpokládaným výrazným růstem kriminality by mohly přerůst v občanské nepokoje, které by ve svém důsledku, z důvodu koncentrace velkého množství nespokojených (a tedy i snadno manipulovatelných) občanů na malém území, mohly vést až k destabilizaci demokratického politického systému státu.

Součástí Vyhodnocení Cvičení BLACKOUT 2014, schváleného usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1028 ze dne 20. 5. 2014, je příloha „Vyhodnocení cvičení BLACKOUT 2014 z pohledu energetické bezpečnosti zaměřené na bezpečné dodávky elektřiny v případě déletrvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy ČR“. Tato příloha uvádí, že optimálním opatřením pro zvýšení odolnosti hl. m. Prahy proti blackoutu je vytvoření systému tzv. ostrovních provozů, využívajících místní výrobní zdroje, místní distribuční síť, a s ní spojený řídicí systém. Zároveň uvádí analýzu spotřeby elektrické energie objektů společenské důležitosti v jednotlivých dnech v průběhu celého roku a po dobu 24 hodin denně.

Objekty společenské důležitosti byly agregovány z podkladů hodinových měření v seznamu společnosti PREdistribuce, a.s. „Celý rok 2012“, který obsahuje zatížení vývodů 22 kV jednotlivých rozvoden, na které jsou napojeny objekty důležité pro zachování základních funkcí hlavního města Prahy, v této podrobnosti:

• Státní správa samospráva
• Bankovnictví
• Vodárny a kanalizace
• Telekomunikace
• Nemocnice
• Energetika
• Tunely
• Letiště
• České dráhy
• Tramvaje
• Metro
• Centrum města

Podle denní hodiny a ročního období se potřebný výkon pro vyhrazená (prioritní) vedení 22kV mění v rozsahu cca 100 – 300 MW. Následuje denní diagram spotřeby objektů podle shora uvedeného rozdělení při maximálních výkonech.

Denní diagram maximální potřeby výkonu pro kritickou infrastrukturu

Součtové průměrné roční zatížení vyhrazených vedení podle jednotlivých oblastí kritické infrastruktury je nižší než maximální, což znamená, že při vhodném stupni uplatnění regulačních opatření by zbylo určité množství elektřiny i pro uspokojení základních potřeb obyvatelstva. Z níže uvedeného diagramu je zřejmé, že se průměrný roční potřebný výkon pro kritickou infrastrukturu pohybuje kolem 200 MW.

Součtové průměrné zatížení vývodů s kritickou infrastrukturou

Pro případ blackoutu či jeho hrozby nebo jiného rozsáhlého výpadku dodávek elektrické energie na území hl. m. Prahy z přenosové soustavy v Praze existuje celá řada možných řešení jejich předcházení a snížení jejich dopadu. Na základě zhodnocení uvedených skutečností je zřejmé, že v návaznosti na shora uvedený cílový stav a strategické úkoly priority „Energetická bezpečnost“ platné Státní energetické koncepce, je v současnosti jediným skutečně reálným řešením z pohledu jejich realizace v co možná nejkratším časovém období a s nejmenšími organizačními a technickými překážkami vybudování krizového ostrovního provozu Praha.

Krizový ostrovní provoz Praha musí zajistit bazální dodávky elektřiny pro fungování subjektů zajišťujících základní chod státu a města, orgánů krizového řízení, subjektů zajišťujících chod kritické infrastruktury a subjektů zajišťujících alespoň základní životní potřeby obyvatel města a osob na území města se nacházejících. Na základě provedené analýzy potřeby elektřiny zajišťující tyto bazální dodávky má KOP celkový výkon cca 300 MW. Pokud by měla Praha k dispozici na svém území výrobny elektrické energie schopné ostrovního provozu a startu ze tmy, byl by provozovatel pražské distribuční soustavy PREdistribuce, a.s. schopen po dovybavení potřebných zařízení na transformovnách 110/22 kV zajistit výše uvedené požadavky Státní energetické koncepce ve hl. m. Praze v rozsahu shora uvedených potřeb (300 MW).

Mgr. Petr Trombik