Rozsáhlé a dlouhodobé výpadky elektrické energie – blackouty ve velké městské aglomeraci byly zaregistrovány v řadě států světa, vždy většinou se závažnými dopady na životy, zdraví lidí a zejména ekonomické hodnoty. Vážné následky měl blackout v Aucklandu, Nový Zéland v roce 1998. Zasáhl asi 1 milion obyvatel, s důsledky blackoutu se město vyrovnávalo velmi dlouho. Zpočátku jednoduchá porucha na vysokonapěťovém kabelu vyvolala řetězec poruch na dalších kabelech. Po každé opravě kabelu a následném připojení napětí došlo k závadě na dalších místech. Tento stav, kdy centrum města bylo zcela mimo provoz, trval 5 týdnů. Denně spotřebovaly nouzové agregáty 1 milion litrů nafty. Za tu dobu opustila město velká část obyvatel, ale také banky, univerzity, významné firmy.

Vzhledem k  negativním zahraničním zkušenostem, zejména z poslední doby, je vhodné  analyzovat možnosti řešení rozsáhlého výpadku el. energie ve velké městské aglomeraci nejen z hlediska energetického, ale  i z hlediska ochrany obyvatelstva, tedy analyzovat nezbytné postupy a nástroje, jak a zejména kým poskytnout základní pomoc  obyvatelstvu při nouzovém přežití v rámci blackoutu. Typový plán:  Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, zpracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR řeší spíše energetické postupy a souvislosti překonání blackoutu, havarijní a krizové plány krajů také do důsledku tento stav neřeší. Např. hlavní město Praha s více než 1,4 miliony obyvatel by k překonání blackoutu z hlediska ochrany obyvatelstva jistě potřebovalo rychle povolat řadu záložních lidských sil i technických prostředků a zjevně by pomoc mohla být poskytnuta jen části obyvatelstva. Největší potřeba sil a prostředků by byla hned v prvních okamžicích vzniku blackoutu a byla by spojena zejména s chaosem v dopravě, potřebou uvolnit řadu lidí z výtahů, elektronických závor, řešení situace zákazníků a bezpečí v nákupních centrech a obchodech. V první fázi by byly zahájeny záchranné a likvidační práce jako společné nasazení všech dostupných složek IZS. Pro tato krátkodobá prioritní opatření (záchrana životů, zdraví lidí, či majetku) může Hasičský záchranný sbor (HZS) HMP nasadit v první fázi zhruba 200 – 400 osob, což samozřejmě na velkou pražskou aglomeraci nestačí. Důležitá by zde byla okamžitá pomoc a součinnost havarijních a odborných pracovníků dotčených organizací (nemocnice, školy, dopravní podniky, železnice, nákupní střediska apod.), dále svépomoc a osobní připravenost občanů tyto situace řešit a také rychlé krizové plánování příslušných orgánů ve smyslu přípravy provizorních opatření a okamžité povolání dalších sil a prostředků. Dopady první fáze blackoutu ve všech důsledcích a oblastech by byly rozsáhlé a těžko zvládatelné (kolaps dopravy a zásobování, zásobování vodou, teplem a pohonnými hmotami, výpadek telekomunikačních služeb, problémy s odpady a kanalizací, zastavení důležitých výrobních provozů, nedostatek informací, panika apod.).

Při delším pokračování blackoutu  (více než 6 h) a při negativní prognóze situace do budoucnosti by bylo nutné svolat příslušné krizové štáby a rozhodnout o dalším postupu s ohledem zejména na zabezpečení zdravotnických a školských zařízení, domovů důchodců, kritické infrastruktury a záchranných sborů. Nejméně výhodná situace by nastala při kumulaci dalších negativních jevů, např. velká vedra, mrazy, námraza, povodeň, požáry, bezpečnostní incidenty apod. Zde by musela být v krátké době provedena rychlá analýza situace a potřeb v příslušných městských částech, která by stanovila rozsah a posloupnost provedení opatření ochrany obyvatelstva, zejména poskytování informací a priority a způsob nouzového zásobování, popř. evakuace některých skupin obyvatelstva. K těmto již rozsáhlým opatřením by bylo nutné povolat značné doplňkové síly, zejména krajskou výpomoc HZS ČR, Jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH), AČR a všechny další akceschopné složky (městské policie, další ozbrojené a záchranné sbory, humanitární a zdravotnické organizace). Zkušenost v těchto situacích většinou ukazuje, že nejvíce času v krizovém rozhodovacím procesu se věnuje na sběr a vyhodnocení informací z terénu, a na rozhodování a jednání nejvyšších orgánů,  tedy na vlastní realizaci opatření podřízených složek, včetně jejich přesunu na místo nasazení,  příliš času nezbývá. Zdůrazňuji, že rozhodnutí a vydání nařízení k nasazení doplňkových sil by muselo být učiněno velmi rychle.

Schopnost obyvatelstva samostatně přežít při rozsáhlém blackoutu  spojeném s jinými negativními jevy (mrazy, vedra) je možné ve městě odhadnout na 2 – 4 dny a u specifických kategorií obyvatelstva (nemocní, přestárlí, děti, zdravotně oslabení, handicapovaní, bezdomovci) ještě mnohem méně. Velkým problémem (vzhledem k blackoutu) by bylo informování obyvatelstva o situaci, přijatých opatřeních a zpětná vazba o skutečných potřebách zásob, evakuace, nouzového ubytování apod. Zde by musela být rychle vytvořena síť styčných terénních pracovníků, kteří by regionálně řešili požadavky obyvatel a přinášeli reálné podklady k rozhodování krizových orgánů.  Bylo by nutné vytvořit elektrifikovaná spádová humanitární a informační centra, kde by lidé dostali informace, potraviny, vodu, základní zdravotnickou pomoc a odkud by postupně byly po kategoriích důležitosti evakuováni. Je předpoklad, že část obyvatelstva by samostatně odjela k příbuzným, či na víkendové chalupy, což by vyvolalo nutnost střežit velké městské lokality proti krádežím a drancování. Také by bylo nutné prověřit situaci zejména u přestárlých, handicapovaných a zdravotně oslabených osob a zařídit jejich přednostní evakuaci, či hospitalizaci mimo postiženou oblast. Důležitou součásti krizových opatření v rámci blackoutu by byly činnosti epidemiologické, veterinární, dopravní, bezpečnostní, logistické, informační, psychologická pomoc a jiná opatření.

Ochrana obyvatelstva, jako zákonná a obecně v ČR zvládnutá a zabezpečená forma pomoci,  by se v této specifické situaci zaměřila zejména na varování (informování), evakuaci, nouzové přežití obyvatelstva a další nezbytná opatření k zabezpečení ochrany životů, zdraví a majetku. Pomoc by mohly (vzhledem ke specifice blackoutu) poskytovat jen dobře vybavené a organizované složky IZS  disponující autonomním spojením, přepravní kapacitou včetně zásob pohonných hmot a mobilními prostředky velení a logistiky. Ostatní síly a dobrovolníci by se museli přidat k výše uvedeným složkám jako jejich podpora. Část řídících a logistických kapacit by musela být věnována na zabezpečení činnosti orgánů krizového řízení až do nejnižší úrovně. Praktický postup krizových štábů při blackoutu by spočíval zejména v:

• trvalé analýze situace a realizaci odpovídajících krizových opatření a opatření ochrany obyvatelstva
• včasném informování obyvatel a základní komunikaci s nimi
• zajištění, nasazení a řízení sil, prostředků a zdrojů pro řešení krizové situace
• zajištění základního nouzového zásobování a přežití pro většinu postiženého obyvatelstva dle určených priorit
• zajištění evakuace pro část postiženého obyvatelstva dle určených priorit
• zajištění bezpečnosti a pořádku v postižené oblasti, kontrole dodržování regulačních opatření
• zajištění nouzového zásobování prioritních odběratelů elektrickou energií
• provedení nezbytných oprav elektroenergetických zařízení
• obnovení dodávek elektrické energie a postupné obnově funkcí veřejné správy a běžného života.

Prioritní roli při řešení ochrany obyvatelstva v rámci blackoutu by sehrával Hasičský záchranný sbor ČR, včetně JSDH. Je zřejmé, že při rozsáhlých problémech by byl vyhlášen krizový stav, který by umožnil i další organizační a materiálová opatření.  HZS ČR je a při vyhlášení vyšších krizových stavů i zůstane hlavní výkonnou i řídící složkou pro řešení opatření ochrany obyvatelstva. HZS ČR je profesionální, akceschopná, autoritativní a dobře technicky vybavená organizace s celostátní dislokací a velkou zkušeností v oblasti ochrany obyvatelstva. Např. v roce 2013 provedly jednotky požární ochrany 112281 zásahů, evakuovaly celkem 32035 osob, při počtu 9330 příslušníků HZS ČR ve služebním poměru. (7). Důležité je rovněž řídící, analytické a plánovací propojení kompetencí, které jsou dány HZS ČR zejména na základě Zákona o IZS a Krizového zákona a dalších právních norem a které je možné využit i při komplexním řešení rozsáhlého blackoutu.

JSDH zařazené do plošného pokrytí a poplachových plánů IZS, tedy vybavené, vycvičené a akceschopné jednotky by byly významným doplněním a zálohou pro krizovou situaci spojenou s opatřeními pomoci při blackoutu. Jen pro ilustraci: JSDH obcí provedly v roce 2013 32,4 % zásahů z celkového počtu všech zásahů v ČR. V současné době je evidováno celkem 7 130 JPO. Celkem SDH obcí a podniků má v současné době 71 053 hasičů.(7) Omezením pro jejich použití při vyhlášení vyšších krizových stavů by byla zejména skutečnost, že jejich členové nejsou přímo ve služebním postavení a nelze s nimi libovolně působit dle potřeby krizové operace. Tyto JSDH, byť v poslední době jsou vybavovány i moderním zásahovým materiálem a technikou, přece jen nedisponují všemi schopnostmi a kapacitami pro širokou škálu zásahů a rovněž je nízká jejich mobilita mimo region, zejména logistická udržitelnost v operaci.

Policie České republiky by v rámci opatření blackoutu  prioritně řešila bezpečnostní a pořádkové problémy spojené s evakuací a nouzovým přežitím, ochranu objektů a prostorů (např. evakuačních středisek), doprovody logistických a evakuačních kolon, dopravní a hospodářské kontroly, vyšetřování trestné činnosti apod. K tomuto úkolů by ze zákona mohla být posílena asistencí příslušníků AČR.

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) jako moderní výkonná organizace s kvalitním plošným pokrytím a technikou by společně s nemocničními a zdravotnickými zařízeními řešila prioritně akutní případy a dále částečnou evakuaci pacientů z nemocnic postižených blackoutem. Kladem zdravotnických organizací je zkušený a připravený personál a také krátké dojezdové časy ZZS do většiny míst. Odborný personál ZZS by bylo možné posílit v případě potřeby o odborné lékaře z nemocnic, případně ambulantní lékaře (i soukromé) a také volnými lékaři z jiných rezortů, např. ministerstva obrany.

Armáda České republiky má úkoly k ochraně obyvatelstva stanoveny přímo v zákoně. Podle zákona 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky armáda může být (v rámci ochrany obyvatelstva a krizového řízení) použita k:

• záchranným pracím při pohromách nebo jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy,
• odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky,
• zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,
• plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.

Doktrína AČR k tomuto uvádí: „Hlavním úkolem vojsk jsou v závislosti na charakteru katastrofy záchranné a likvidační práce v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému.  Síly AČR mohou být nasazeny k podpoře IZS, k plnění úkolů PČR nebo plnění jiných úkolů v souladu s nařízením vlády. V případě potřeby se nasazují veškeré dostupné síly a prostředky AČR včetně aktivní zálohy“. (6)

AČR je schopna dle Směrnice náčelníka Generálního štábu AČR k nasazování sil a prostředků AČR v rámci IZS a k plnění úkolů Policie České republiky“ ve prospěch IZS nasadit následující odřady (většinou s dobou pohotovosti do 72 hod.):

• 4 odřady pro evakuaci a humanitární pomoc, základní schopností odřadů jsou humanitární činnosti, evakuace osob, převoz humanitární pomoci a zásobování.
• 4 odřady pro nouzové ubytování, základní schopností odřadů je převoz materiálu a vybudování nouzového ubytování, ke kterému mají k dispozici materiální základnu humanitární pomoci, s celkovou kapacitou až 2000 osob.
• 2 odřady pro vývoz a výdej náhradního ošacení. Základní schopností odřadů je vývoz a výdej náhradního ošacení při jeho potřebě.
• specializované zdravotnické, epidemiologické a veterinární týmy a techniku.

Celkové použitelné kapacity a prosředky AČR pro řešení krizové situace v rámci blackoutu jsou však mnohem větší. Jednalo by se zejména o velké kapacity pro nouzové ubytování, přepravu, zásobování vodou, záložní zdroje el. energie, síly pro zajištění bezpečnosti, psychologickou a duchovní pomoc. AČR by tak byla největší operativní zálohou sil a prostředků pro poskytnutí pomoci obyvatelstvu v rámci blackoutu, navíc je právě v blízkosti Prahy dislokována řada velkých útvarů s rozsáhlými logistickými a ubytovacími kapacitami.

Je zajímavé, že ještě zhruba před 10 lety měla AČR předběžný operační plán s názvem „Výpadek“, který byl určen k výpomoci v případě zhroucení energetické soustavy a zastavení dodávek elektrické energie na území ČR. Plán vytvářel předpoklady pro organizované řešení blackoutu v rámci AČR a možné poskytnutí pomoci vyčleněnými silami a prostředky AČR podle požadavků Ústředního krizového štábu. V příloze plánu bylo uvedeno okolo 650 elektrocentrál ve vlastnictví rezortu obrany, z nichž část byla připravena k použití pro civilní účely.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) by pro řešení krizových opatření v rámci blackoutu hrála velmi důležitou roli. Její činnost předpokládá vyhlášení krizového stavu a soustřeďuje se na vykrývání materiálních požadavků (technika, materiál, potraviny, léky apod.) orgánů krizového řízení. Typické potřeby pro řešení blackoutu jsou např.: elektrocentrály, nádrže na vodu, věci humanitárního charakteru, ubytovací a proviantní materiál, osvětlovací soupravy, mobilní TV a radiové vysílací aparatury apod. V současné době eviduje SSHR ve svých zásobách více než 220 elektrocentrál různého výkonu, 250 nádrží na vodu, více než 20 osvětlovacích souprav a další vhodný materiál. SSHR je velmi pružná organizace a díky informačním systémům hospodářských opatření pro krizové stavy je schopna požadavky vykrývat v řádu hodin.  Důležité však je, aby je odpovědné orgány krizového řízení a další instituce, které budou blackout řešit, byly schopny požadavky v krátkém čase a úplně nárokovat. Dalším důležitým protikrizovým krokem v rámci blackoutu je realizace nezbytných regulačních opatření v dopravě, zásobování a bankovnictví, které může ze zákona nařídit vláda, kraj či obec s rozšířenou působností.

Ve výše uvedeném textu jsem se pokusil nastínit hlavní zásady a postupy jak řešit rozsáhlý a dlouhodobý blackout. Část úkolů se může řešit již v rámci prevence a havarijního a krizového plánování. Bylo by vhodné prověřit autonomnost a schopnosti přežití kritické infrastruktury a dalších důležitých organizací a firem při blackoutu. Prověřit celkové kapacity a rozmístění záložních zdrojů energie v rámci velkých aglomerací a možnost jejich sdíleného využití (možný úkol pro studenty krizových oborů). Připravit rámcové plány pomoci obyvatelstvu při blackoutu. V plánech odrazit zejména priority v evakuaci, nouzovém ubytování a zásobování, vytvoření záchytných bodů humanitární pomoci pro obyvatelstvo. Asistenční operaci na pomoc obyvatelstvu pojmout jako komplexní operaci všech složek IZS – zejména s využitím kapacit HZS, JSDH, AČR, dalších složek IZS  a dobrovolníků. Bylo by žádoucí mít připraven katalog sil, prostředků, zdrojů a postupů pro konkrétní řešení  blackoutu, který bude procvičen třeba na části jedné městské aglomerace. V rámci prevence a vzdělávání připravovat obyvatelstvo na schopnost nouzového přežití, vzájemné pomoci a svépomoci při krizových stavech. V rámci vědy a výzkumu nacházet nové postupy a technická řešení, které by dokázaly nebezpečí blackoutu předcházet a eliminovat.

Ing. Jiří Halaška, Ph.D.,  Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT Kladno

Seznam použité literatury:

[1]       Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, MV – generální ředitelství HZS ČR, Praha 2014

[2]       Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008, Praha 2008,

[3]       Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

[4]       Bezpečnostní strategie České republiky, MZV, Praha 2014

[5]       Zdeněk Procházka, Humanitární pomoc v České Republice, MV GŘ HZS, Praha 2006,

[6]       Doktrína AČR v operacích na území ČR pod národním velením, MO, Praha, 2013.

[7]       Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra České republiky, Statistická ročenka 2013, Česká republika, Praha 2014.

[8]       Dodatkový Protokol I k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, 1977,

[9]       Josef JANOŠEC, David ŘEHÁK, Česká republika a krizové stavy při vojenských hrozbách,   THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 2/2010,

[10]       Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.