Zanedlouho uplyne 24 měsíců od konání pražského štábního Cvičení BLACKOUT 2014. Co se od té doby stalo? Je Praha proti hrozbě blackoutu odolnější?

Odpověď je jednoduchá. Popsalo se hodně papírů, experti o dva roky zestárli, blíže i dále od Prahy proběhlo několik blackoutů, v Radě hl. m. Prahy i na Ministerstvu vnitra se přijímala usnesení, konaly porady pracovních skupin, zpracovávaly se studie. Zkrátka mnoho slov, ale žádné činy.

Téměř před 8 měsíci, přesně 15.6.2015, prohlásil radní pro bezpečnost hl. m. Prahy Libor Hadrava v rozhovoru s moderátorkou Barborou Tachecí na stanici ČRO Plus (viz. http://vypadekelektriny.cz/damoklovym-mecem-jednadvacateho-stoleti-je-blackout/): „Do konce roku 2015 prosadím v Praze ostrovní provozy“. Nestalo se tak ani do konce roku minulého ani v lednu letošního roku.

Je chvályhodné, že se v říjnu 2015 uskutečnilo štábní cvičení INEX4, jehož cílem bylo prověřit připravenost Prahy na teroristický útok špinavou bombou. I z tohoto pohledu je však zřejmé, že primátorka, která je z krizového zákona zodpovědná za opatření k řešení krizových situací v hl. m. Praze, ani Rada HMP či Bezpečnostní rada HMP nemá jasno, které bezpečnostní hrozby hrozí Praze více, které méně, které zasáhnou menší část Prahy, které větší a které celou.
V dnešní době je rozhodně v našem regionu pravděpodobnější kybernetický útok na energetická zařízení, než teroristický útok špinavou bombou. „Není snadné předpovědět, co se stane, ale nejhorší teroristické útoky také nejsou očekávané,” řekl CNBC Eugene Kaspersky, spoluzakladatel a generální ředitel globální IT bezpečnostní firmy Kaspersky Labs. „Obávám se, že jestli budeme čelit kyberterorismu, bude to velmi nepředvídatelné a na velmi nepředvídatelných místech, ovšem s o to viditelnějšími škodami. Bohužel, existuje mnoho možných obětí.” Existují obavy, že další velké útoky přijdou proti klíčovým národním infrastrukturám, které by mohly ochromit fungování zemí. Kaspersky řekl CNBC, že by každá země potřebovala “velmi důkladný audit” klíčových infrastruktur. Za nejzranitelnější síť považuje rozvodnou síť, protože v případě, že elektrárny a rozvodné sítě nefungují, nefunguje nic. Následují telekomunikační sítě, sítě finančních služeb a dopravy. „Bezpečnostní strategie musí být pro všechny tyto složky,” řekl Kaspersky. Poznamenal, že je potřeba, aby v budoucnu vlády alokovaly značnou část rozpočtů k tomu, aby zabezpečily systémy klíčových infrastruktur. „Technicky je možné, aby byly imunní vůči útokům, ale je to složité a je to drahé a také to bude stát čas,” dodal Kaspersky.

E. J. Hilbert, ředitel kybernetické jednotky pro Evropu, Blízký východ a Afriku – Kroll, řekl CNBC, že stovky, ne-li tisíce útoků denně jsou dnešní realitou a jejich výrazně větší množství se blíží. Stovky útoků dle něj směřují denně zejména na britský a americký jaderný průmysl a také na finanční sektor. Vlády však nebyly a nejsou na kybernetické útoky dostatečně připraveny. Prostřednictvím kyberprostoru lze přitom ochromit infrastrukturu celého státu. Na internetu, tedy na datech běhajících po síti sítí dnes často závisí úspěšnost fungování jak jednotlivých firem, tak celých průmyslových odvětví; a do jisté míry i národních vlád či nadnárodních institucí. To s sebou nese jak výhody, tak i novou zranitelnost společnosti.

A opět jsme u nebezpečí ohrožujícího dodávky elektrické energie značného rozsahu. Dne 23. prosince loňského roku byl uskutečněn útok na elektrické sítě zásobující Ivanofrankivskou oblast na Ukrajině s cílem poškodit energetickou infrastrukturu. U nás jsme tento útok v mainstreamových mediích nezaznamenali, za to mu věnovali velkou pozornost v USA. Bývalý šéf zpravodajských služeb generál Michael Hayden prohlásil, že kybernetický útok na ukrajinské elektrárny a energetické sítě je varovným signálem pro americké elektrárny.

Pokud by byly napadeny takovým útokem elektrárny dodávající elektřinu do Prahy, je Praha absolutně nepřipravená a již po dvoudenním výpadku se situace vymkne politickému vedení Prahy i Integrovanému záchrannému systému z rukou.
Možná, že by se konečně primátorka a radní po bezpečnost mohli začít věnovat problematice ochrany Prahy před nebezpečím blackoutu se stejnou vervou, jako tomu bylo v případě „lítačky“. Možná, že blackout nezní dost „počesky“, ale bez elektřiny v Praze nebude k ničemu ani „lítačka“.

Redakce