Podle bezpečnostního poradce a generála v záloze Andora Šándora v důsledků nárůstu islámského terorismu může Praze hrozit teroristický útok. Ta je vnímána jako centrum středoevropského židovství a je zde mnoho židovských památek, jež se mohou stát terčem útoku islámských radikálů. Bezpečnostní hrozby nejsou ale jen z islámského světa, měli bychom si dát pozor i na hrozby z Ukrajiny. Velkým nebezpečím jsou také kyberútoky či výpadek elektrické soustavy, takzvaný blackout, který může ochromit město na několik dní.

Jak byste charakterizoval hlavní hrozby, které v současnosti mohou negativně ovlivnit Prahu? Mají se občané hlavního města bát?

V důsledku nárůstu islámského radikalismu je hrozba teroristického útoku stále akutní a lze se domnívat, že nebezpečí jeho realizace na území Prahy bude spíše narůstat, než klesat. Vzhledem k tomu, že na území Česka nežije nijak početná muslimská komunita, není důvod k větším obavám, že takový útok by byl generován, či nějak zvláště aktivně podporován právě od těchto lidí. To ovšem nemusí platit stále, neboť tito lidé sledují, co se v zemi děje a reagují na vše, co mohou vnímat, jako útok na jejich náboženství a z toho plynoucí aktivity.

Konkrétně?

Mám na mysli dubnový zásah policie před zahájením hlavní páteční modlitby. Nezpochybňuji, ale plně podporuji povinnost policie jednat proti každému porušování zákonů. Jen možná větší uváženost při načasování by mohla být na místě. Prohlášení ministra vnitra, že zásah byl v pořádku, stěží ovlivní interpretaci těch, kteří se cítili poškození. Ostatně i veřejnosti sdělený důvod zásahu, a to distribuce knihy Základy Tauhídu, která nebyla do té doby ničím neznámým, tento jejich výklad jen umocní. Neznám natolik náboženské obřady muslimů, tak se nemůžu vyjádřit k tomu, jestli je normální, aby při nich měli modlící, byť legálně držené, zbraně.

Co takzvaný mezinárodní terorismus?

Mnohem závažnějším důvodem k obavám z teroristického útoku ze strany islámských radikálů je současná mezinárodní situace a její pravděpodobný vývoj. Značná část Blízkého a Středního východu včetně zemí Sahelu je kriticky nestabilní. Činnost afilací Al-Káida se z oblasti Afghánistánu přesunula do států Maghrebu, na Arabský poloostrov a do Iráku a Sýrie. Před očima se rozpadá Irák, jehož vláda není schopna nejen čelit útokům ISIL (Organizace islámský stát v Iráku a Levantě), ale i nabídnout sunnitům účast na řízení státu, a tím jej stmelovat. Irácký premiér Málikí se nemůže divit, že za něj nechtějí bojovat proti Al-Káidě, kterou již jednou z území vypudili. Libye je zhrouceným státem, kdy po svržení Kaddáfího se nepodařilo centrální vládě spravovat a řídit celou zem a prognóza vývoje je spíše pesimistická. Jemenem zmítá násilí již delší dobu a tak bych mohl pokračovat.

A co Sýrie a Egypt?

Nejhorší je konflikt v Sýrii. Tam bojuje řada dobrovolníků z různých zemí včetně evropských muslimů, kteří po návratu mohou představovat vážnou hrozbu v podobě útoků takzvaných osamělých vlků. Pragmaticky bych mohl říci, a vím, že někdo se mnou nebude souhlasit, ale díky Bože, že maršál Sísí provedl vojenský převrat v Egyptě. Protože případný chaos v rozhodující zemi této oblasti by měl fatální dopady pro bezpečnost celé Evropy. Naše zahraniční politika, ač se snaží udržovat dobré vztahy i s arabskými zeměmi, je vnímaná jako silně proizraelská, což nemusí být po chuti řadě radikálů. Na území Prahy, které je vnímána jako centrum středoevropského židovství, je mnoho židovských památek, jež se mohou stát terčem útoku islámských radikálů. A nejen tyto.

To jsme se bavili o muslimském a arabském světě. Hrozí nebezpečí i z jiných stran?

Nejsou to vskutku jen zmiňované konflikty, které se nám mohou zdát geograficky trochu dál od našich hranic. Pokud nebude mírově vyřešena ukrajinská krize, která je opravdu již „v sousedství“, pocítíme vážné negativní dopady na naši zem.

Jak?

Již nyní v ní žije sto tisíc Ukrajinců, především v Praze. Uvolnění vízového režimu do schengenského prostoru je návrh, který může vážně ohrozit bezpečnost této země. Jaký mechanismus bude obsahovat k tomu, abychom rozlišili „ty hodné protiputinovské“ Ukrajince od těch „hodných majdanovců“, a to nemluvím o ukrajinském organizovaném zločinu. Německo-ukrajinská vízová aféra z roku 2005 byla zřejmě malým důvodem k ponaučení.

Přestože jsme již nějakou dobu nebyli svědky přestřelky ruskojazyčných mafií za bílého dne v centru Prahy, čímž to nechci přivolávat, tak stále nelze říci, že by úroveň bezpečnosti na našich ulicích byla taková, jakou bychom si přáli.

Co tedy můžete říci k bezpečnosti v Praze?

Úroveň obecné kriminality jistě pálí řadu Pražanů. Do jisté míry je to výsledkem toho, jak stát o policii, a to nejen státní, ale i obecní pečuje. Práce v policejním sboru nikdy nebude lákavou vidinou zbohatnutí, ale může jeho příslušníkům garantovat určitou míru jistoty, kariérního růstu a podobně. Budou-li policisté, jakož i armáda těmi, kterým se vždy vezme, když ekonomika zrovna nešlape a politici raději dávkami uspokojí ty, kteří by měli pracovat, pak se do řad ozbrojených sborů nebudou hrnout takoví adepti, které by potřebovali. A ti, kteří jsou schopní a vidí ten stav, tak raději odejdou, protože si věří, že mohou získat jinou práci. Bohužel ti méně schopní vždy zůstávají.

Hovoří se i o nebezpečí kyberútoků, útoků hackerů…

Pražané, ale nejen oni, ale většina obyvatel Česka, se potýká a do budoucna bude i s odvrácenou mincí technologické vyspělosti a téměř totální závislosti na IT technologiích, které dnes řídí náš život. Jak moc, to si uvědomíme teprve tehdy, když z nějakého důvodu zkolabují. Lidé jsou zvyklí na války, které nás provází po mnoho generací. Mám na mysli takové, kdy se střílí a jsou mrtví a zranění. Dnešní svět se bohužel stal válčištěm virtuální války v kybernetickém prostoru. Nedávné kybernetické útoky připravily například země Zálivu o 11 miliard dolarů. Hackeři často útočí na infrastrukturu elektronických systémů státu, čímž vážně poškozují ekonomiku a životy občanů. Protože takzvané online spojení se stalo součástí našeho života, nechceme si nechat vzít naši online svobodu, tak je obtížné zavést opatření či sankce, které by zabránily virtuální válce v kybernetickém prostoru.

A jak na to reagovat?

Jediné, co můžeme, je říci lidem, jaké je riziko a hledat cesty, jak zdokonalit vlastní obranu. Je správně, že vedení hlavního města věnuje obraně důležitých prvků řízení včetně dopravní infrastruktury pozornost. Plánovaná prověrka odolnosti tunelu Blanka proti útoku hackerů je žádoucí. Pevně věřím, že nově zbudované Národní centrum kybernetické bezpečnosti bude tyto žádoucí aktivity zastřešovat.

A co hrozba takzvaných blackoutů?

Delší a plošný výpadek elektrické energie na území Prahy představuje závažnou hrozbu, která by vážně ochromila život hlavního města a jeho občanů. Když mě loni touto dobou oslovil pražský zastupitel pro bezpečnost Petr Trombík, zda bych neměl zájem Praze v této věci pomoci, byl jsem rád, že vedení radnice vnímá tuto hrozbu vážně. Bylo mi tehdy zřejmé, o jak závažnou věc jde, ale až samotná příprava a průběh simulovaného cvičení ukázaly, jak devastující dopad výpadek elektřiny má, ač jej lze dobře předvídat a částečně se na něj připravit. Že se nejedná o uměle vytvořenou hrozbu, dokazují situace, které se v minulosti staly v různých zemích. I Česko bylo v minulosti dvakrát velmi blízko onoho takzvaného blackoutu.

Ano?

V prosinci 2011 a v únoru 2012, kdy nadměrné přetoky energie z vysoké výroby elektrické energie „německých větrníků“ ohrožovaly naši soustavu 14 dní a týden, respektive. Dnes víme, že po odstranění příčiny výpadku dodávek to potrvá nejméně 26 hodin, než je PREDI plně obnoví. To však neznamená, že se situace navrátí do původního stavu. Obnovit plné dodávky nezávadné pitné vody by trvalo i týden, ani obnova tepla by nebyla zcela automatická. Nouzové zásobování obyvatel pitnou a užitkovou vodou představuje největší problém, který je nutné řešit. A to bezodkladně. Síly integrovaného záchranného systému by byly přepnuty a dá se očekávat, že velkou množinu zákonem stanovených úkolů za krize by hasičský záchranný sbor zřejmě nebyl s to plně zvládnout, ač se jedná o nejlépe připravenou složku IZS denně pomáhající občanům. Před krajskými velitelstvími Policie ČR stojí mnoho úkolů, pro které by bylo nutné jejich lepší materiální zabezpečení. Je nutná i větší investice do zabezpečení České energetické přenosové soustavy a distribuční soustavy PRE, ale i přemýšlet o tom, jak Prahu zajistit vlastními nezávislými zdroji elektrické energie.

Mluvil jste o cvičení…

Samotná příprava cvičení přinesla zásadní a pozitivní synergický efekt. Odpovědní za řešení krize věc velmi pečlivě posoudili a již v době přípravy, ale i poté, se snažili vlastní organizace mnohem lépe přizpůsobit potřebám občanů a města, za této krize, která by vyvolala stav nebezpečí. To vyústilo v to, že se už nyní lze spolehnout na pracovníky Dopravního podniku hlavního města Prahy, že jsou schopni relativně brzy zavést náhradní autobusovou dopravu a že dobře vnímají náročnost evakuace cestujících z metra a na tuto eventualitu se připravují.

Mobilní operátor T-Mobile je připraven poskytnout svůj nový systém, primárně určený k pátrání po pohřešovaných dětech, k nutné informovanosti občanů Prahy, byť jen zatím ve své síti. Ale i tak jde o čtyři sta tisíc telefonních čísel. Systém umožní informovat nejméně 180 tisíc lidí za hodinu. Po obnovení signálu v celém prostoru metra může být tento systém využit k informovanosti cestujících o případných problémech a dát jim potřebnou radu. Domnívám se, že stále existuje malá povědomost Pražanů, co dělat v případě takové krize, ale nejen takové. Jak se mají dopředu doma připravit, co dělat. Nemohou se spolehnout, že zvednou telefon a zavolají si o pomoc. Štěstí přeje připraveným. V zásadě asi tisícovka hrubým odhadem pracovníků IZS v noční službě nemůže zvládnout pomoc každému Pražanovi.

A jsou i jiné hrozby?

Začal jsem terorismem. Je to vážná hrozba, i když pravděpodobnost, že se občan Prahy stane terčem takového útoku, je menší, než že se stane účastníkem dopravní nehody na pražských silnicích, na kterých provoz stále spíše připomíná Balkán než civilizovanou západní Evropu. Pokud jde o dopravu, není jisté, že nový tunel Blanka nás spasí před zácpami. Jedním z možných řešení, po kterém už dlouho volám, je integrace systému řízení dopravy v Praze se systémy Ministerstva dopravy jako je NDIC – Národní dopravní informační centrum v Ostravě, založené na stále plně neexistujících regionálních dispečincích na každé z dálnic, které by regulovaly provoz směřující do hlavního města ze všech směrů.

Autor: Lukáš Petřík, Publikováno: 25.6.2014

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz

TAG: Největší hrozby