Hlavní město Praha
RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
U S N E S E N Í
Rady hlavního města Prahy
číslo 1028
ze dne 20.5.2014
k návrhu na vyhodnocení cvičení Blackout 2014
Rada hlavního města Prahy
I . b e r e n a v ě d o m í
vyhodnocení cvičení Blackout 2014, které bylo projednáno a schváleno Bezpečnostní
radou hl.m. Prahy dne 5. května 2014 a které je přílohou č. 1 důvodové zprávy
I I . k o n s t a t u j e , ž e
přílohy č. 1a a 1b důvodové zprávy nejsou určeny ke zveřejnění
I I I . s c h v a l u j e
Informaci o cvičení Blackout 2014 obsaženou v příloze č. 2 důvodové zprávy
I V . u k l á d á
1. primátorovi hl.m. Prahy
1. předložit návrhy na zlepšení situace ve vztahu k státu dle kapitoly V.1.2
Vyhodnocení cvičení Blackout 2014 k projednání Bezpečnostní radě státu
Termín: 30.5.2014
2. předložit Informaci o cvičení Blackout 2014 Zastupitelstvu hl.m. Prahy
Termín: 29.5.2014
2. náměstkovi primátora Nouzovi
1. zajistit zpracování studie, která ověří, za jakých podmínek lze vybudovat a
provozovat krizový ostrovní provoz pro HMP
Termín: 31.8.2014
2. doplnit na základě výsledků cvičení připravovanou územní energetickou
koncepci zajištění energetické bezpečnosti při dlouhodobém výpadku dodávek
elektrické energie z přenosové soustavy za použití základního proaktivního
opatření krizového řízení, kterým je krizový ostrovní provoz Praha doplněný
všemi připojitelnými zdroji na území hl.m. Prahy i mimo ně
Termín: 30.6.2014
3. členům Rady HMP
1. zajistit součinnost organizací ve vlastnictví HMP nebo s majetkovou účastí HMP
při plnění úkolů uvedených v bodech IV.4. až IV.7. a v bodu V. tohoto usnesení
dle věcné příslušnosti
Kontrolní termín: 31.10.2014
Kontrolní termín: 31.12.2014
Kontrolní termín: 31.5.2015
4. MHMP – BKR MHMP
1. v rámci aktualizace Krizového plánu hlavního města Prahy doplnit v součinnosti
s HZS HMP rozpracování typového plánu „Narušení dodávek elektrické energie“
o relevantní závěry ze cvičení „Blackout 2014“
Termín: 31.12.2014
2. aktualizovat seznam objektů nutných k zachování důležitých funkcí hl.m. Prahy
při krizové situaci, s Městskou policií hl.m. Prahy a Krajským ředitelstvím policie
HMP projednat jejich střežení
Termín: 31.10.2014
3. zpracovat komplexní plán úkolů pro Městskou policii hl.m. Prahy v době
krizových stavů bez ohledu na jejich dislokaci
Termín: 31.12.2014
4. ve spolupráci s PVK, a.s. a HZS HMP ověřit možnosti zásobování vodou ze
stávajících zdrojů nouzového zásobování, tj. ze zařízení PVK, a.s., Správy
státních hmotných rezerv, za podpory silami a prostředky Armády ČR a s
využitím dalších dostupných zdrojů
Termín: 31.10.2014
5. v součinnosti s Krajským ředitelstvím policie HMP a Městskou policií HMP
provést dohovor o zabezpečení organizovanosti výdeje vody
Termín: 30.11.2014
6. zpracovat náročnost dodávek PHM pro náhradní zdroje a činnost objektů
důležitých pro fungování hl.m. Prahy, identifikovat síly, které budou jejich
distribuci zajišťovat
Termín: 30.9.2014
7. poskytnout součinnost městským částem při zřízení informačních center pro
případ krizové situace
Termín: 30.10.2014
8. v součinnosti s Městskou policií hl.m. Prahy vyčlenit objekty k odpočinku pro
strážníky zasahující v době krizové situace
Termín: 30.6.2014
9. cestou HZS HMP vyzvat všechny potravinové řetězce na území HMP k
projednání jejich účasti na nouzovém zásobování pitnou vodou a potravinami,
možnosti využití jejich výdejních kapacit PHM
Termín: 30.11.2014
10. v součinnosti s ostatními složkami IZS v rámci HMP vytvořit seznam funkcí
nutných k zachování chodu HMP
Termín: 30.6.2014
11. připravit a provést samostatné cvičení k činnosti Dopravního podniku HMP při
výpadku elektrické energie
Termín: 31.3.2015
12. připravit a provést samostatné cvičení s PVK, a.s. k zajištění dodávek pitné vody
Termín: 31.3.2015
13. připravit a provést cvičení s tím, že k výpadku elektrické energie dojde v ranních
hodinách a budou do něho zahrnuty všechny organizace a činnosti, jež by byly
výpadkem ovlivněny
Termín: 31.5.2015
14. s městskými částmi projednat potřebu založení jednotek sboru dobrovolných
hasičů v místech, kde v současnosti chybí a projednat podmínky pro podporu
jejich vzniku v požadovaných místech
Termín: 31.12.2014
5. MHMP – ZSP MHMP
1. dovybavit všechny příspěvkové organizace zřízené HMP v působnosti odboru
ZSP MHMP náhradními zdroji elektrické energie
Termín: 31.12.2014
6. MHMP – SVM MHMP
1. vyzvat vlastníky bytových fondů k uzavření dohod k vypouštění vody z tepelných
soustav v zimním období tak, aby vlivem přerušení dodávek elektrické energie
nedošlo k jejich popraskání, což by značně ztížilo obnovu dodávek tepla
Termín: 30.9.2014
7. řediteli Zdravotnické záchranné služby hl.m. Prahy
1. na základě vyhodnocení cvičení připravit požadavek na posílení sil a prostředků
z jiných částí republiky
Termín: 30.6.2014
2. v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví zvážit dovybavení vozidel ZZS HMP,
včetně personálu pro převoz novorozenců
Termín: 30.6.2014
V . ž á d á
1. Hasičský záchranný sbor HMP, aby
1. v rámci aktualizace Krizového plánu hlavního města Prahy doplnil v součinnosti s
BKR MHMP rozpracování typového plánu „Narušení dodávek elektrické energie“ o
relevantní závěry ze cvičení „Blackout 2014“ v termínu do 31. 12. 2014
2. informoval na jednáních Bezpečnostní rady hl.m. Prahy o stavu aktualizace
Krizového plánu hl.m. Prahy a výsledcích kontrol zpracovatelů Plánů krizové
připravenosti dle plánu kontrol HZS HMP
3. projednal s TSK možnost manuálního otevírání silničních tunelů pro využití
složkami IZS při řešení dopadů krizové situace v termínu do 30. 8. 2014
2. představenstvo Dopravního podniku hl.m. Prahy, a.s., aby
1. zajistilo provedení úpravy náhradní povrchové dopravy s ohledem na omezenou
funkčnost činností v Praze v termínu do 30. 9. 2014
2. zajistilo prověření technického stavu náhradních zdrojů v termínu do 30. 9. 2014
3. zajistilo provedení studie konkrétního využití ochranného systému metra ve
spolupráci s BKR MHMP v termínu do 30. 11. 2014
3. představenstvo Pražských služeb, a.s., aby na základě specifikace Technické
správy komunikací a Krajského ředitelství policie HMP realizoval nákup a uskladnění
dopravních značek, které jsou nutné k uzavření Prahy při vzniku odpovídající krizové
situace v termínu do 31. 10. 2014
4. Městskou policii hl.m. Prahy, aby:
1. dopracovala v interní dokumentaci opatření k činnosti při výpadku elektrické
energie v noci i ve dne v termínu do 31. 10. 2014
2. přehodnotila nasazování strážníků k řešení krizových situací s tím, aby bylo
využito až 50 % stavu v termínu do 31. 10. 2014
3. připravila plán a způsob svolání strážníků v případě vyhlášení krizové situace na
území HMP v termínu do 31. 10. 2014
4. zpracovala plán nasazení strážníků hlídkového útvaru, nutných prostředků a jeho
posílení v případě výpadku elektrické energie během denní doby v termínu do 31.
10. 2014
5. zpracovala na základě pokynů a požadavků BKR MHMP kompletní plán činnosti
v případě blackoutu v termínu do 31. 10. 2014
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.
primátor hl.m. Prahy
Jiří Vávra
I. náměstek primátora hl.m. Prahy
Předkladatel: primátor hl.m. Prahy
Tisk: R-13695
Provede: primátor hl.m. Prahy, náměstek primátora Nouza, členové Rady HMP, MHMP –
BKR MHMP, MHMP – ZSP MHMP, MHMP – SVM MHMP, ředitel Zdravotnické
záchranné služby hl.m. Prahy
Na vědomí: odborům MHMP
Důvodová zpráva
Cvičení na téma: „Rozsáhlý výpadek dodávky elektrické energie na území
hl. m. Prahy – Blackout 2014“ (dále jen „BLACKOUT 2014“) se uskutečnilo ve středu dne 26.2.2014
v době od 08:00 hodin do 18:00 hodin jako štábní cvičení simulující třídenní přerušení dodávek
elektrické energie. Jednalo se o vnitrostátní cvičení krajské úrovně. Cvičení se uskutečnilo z
podnětu primátora hl. m. Prahy jako štábní cvičení orgánů krizového řízení, základních složek
integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) a vybraných organizací.
Provedení cvičení bylo projednáno Radou hl. m. Prahy usnesením číslo 2020 ze dne 5.11.2013 a
vycházelo z “Plánu cvičení Krizového štábu hl. m. Prahy v roce 2014”, který byl schválen na 1.
jednání Bezpečnostní rady hl. m. Prahy v roce 2013 dne 30.5.2013.
Cvičení „BLACKOUT 2014“ řešilo problematiku dlouhodobého plošného přerušení dodávek elektrické
energie, ke kterému došlo na území hl. m. Prahy a částečně i na území Středočeského kraje.
Cílem cvičení bylo ověřit reakci a akceschopnost orgánů hl. m. Prahy, základních a ostatních složek
IZS, vybraných subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných součinnostních organizací v dané
situaci. Dále pak ověřit soběstačnost elektrické energie, tepla, plynu, pitné vody a dalších dodávek
pro zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a jejich distribuce na území hl. m. Prahy
v případě dlouhodobého přerušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, včetně jejich
obnovení.
Dílčími cíli cvičení bylo:
– ověřit funkčnost systému předávání informací (vyrozumění) mezi základními a ostatními
složkami IZS a připravenost systému varování obyvatelstva,
– procvičit svolání a činnost krizového štábu hl. m. Prahy
– motivovat spoluobčany k pocitu zodpovědnosti za svou vlastní připravenost na zvládání
takovýchto situací.
Podrobné vyhodnocení cvičení BLACKOUT 2014, splnění cílů, přínosů pro přípravu orgánů krizového
řízení a návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků jsou uvedeny ve „Vyhodnocení cvičení
BLACKOUT 2014“, které bylo projednáno Bezpečnostní radou hl. m. Prahy dne 5. května 2014 a na
tomto jednání bylo i schváleno.
Vzhledem k závažnosti některých zjištění se doporučuje předložit informaci o cvičení BLACKOUT
2014 Zastupitelstvu hl. m. Prahy a z důvodu opatření navržených ke zlepšení situace ve vztahu
k státu, které jsou uvedeny v kapitole V.1.2 „Vyhodnocení cvičení BLACKOUT 2014“, Bezpečnostní
radě státu.
příloha č. 2 k důvodové zprávě
H L A V N Í M Ě S T O P R A H A
Informace o cvičení
BLACKOUT 2014
V Praze dne 7.5.2014
Obsah
I. Základní údaje o cvičení ………………………………………………………………………………………… 4
I.1. Téma ……………………………………………………………………………………………………………………………. 4
I.2. Doba provedení cvičení …………………………………………………………………………………………………. 4
I.3. Cíle cvičení ……………………………………………………………………………………………………………………. 4
I.4. Účastníci cvičení ……………………………………………………………………………………………………………. 4
II. Příprava cvičení ……………………………………………………………………………………………………. 5
II.1. Řídící skupina k přípravě cvičení: …………………………………………………………………………………….. 5
II.2. Výchozí předpoklady …………………………………………………………………………………………………….. 6
II.3. Určení základních funkcí hlavního města Prahy ………………………………………………………………… 7
III. Realizace cvičení – hodnocení plnění stanovených cílů cvičení……………………………….. 7
III.1. Reakce a akceschopnost orgánů hl. m. Prahy, základních a ostatních složek IZS, vybraných
subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných subjektů …………………………………………………… 7
III. 1. 1. Hodnocení plnění hlavního cíle č. 1. cvičení …………………………………………………………….. 7
III.1.2. Závěr k hlavnímu cíli č. 1 ………………………………………………………………………………………… 8
III.2. Hodnocení zajištění dodávek elektrické energie, tepla, plynu, pitné vody a dalších dodávek pro
zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a jejich distribuce na území hl. m. Prahy
v případě dlouhodobého přerušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, včetně jejich
obnovení ……………………………………………………………………………………………………………………………. 8
III. 2. 1. Hodnocení plnění hlavního cíle č. 2. cvičení …………………………………………………………….. 8
Zhodnocení dopadů případného KOP Praha z pohledu vyhodnocení cvičení
“BLACKOUT 2014″ ……………………………………………………………………………………………….. 10
III.2.2. Závěr k hlavnímu cíli č. 2 ………………………………………………………………………………………. 11
III.3. Hodnocení plnění dílčích cílů cvičení …………………………………………………………………………….. 11
III.3.1. Funkčnost systému předávání informací (vyrozumění) mezi základními a ostatními
složkami IZS a připravenost systému varování obyvatelstva ……………………………………………….. 11
III.3.2. Svolání a činnost Krizového štábu hl. m. Prahy ………………………………………………………… 12
III.3.3. Motivace spoluobčanů k pocitu zodpovědnosti za svou vlastní připravenost na zvládání
takovýchto situací. …………………………………………………………………………………………………………. 12
IV. Hodnocení přínosu cvičení pro přípravu orgánů krizového řízení a na řešení
rozsáhlého výpadku dodávky elektrické energie na území hl. m. Prahy …………………….. 12
V. Návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků ……………………………………………. 13
V.1. Doporučení ke zlepšení současného stavu: ……………………………………………………………………. 13
V.1.1 Navrhovaná opatření: ……………………………………………………………………………………………. 13
V.1.2. Návrhy na zlepšení situace: ……………………………………………………………………………………. 15
Přehled zkratek ………………………………………………………………………………………………………. 16
I. Základní údaje o cvičení
I.1. Téma
Činnost orgánů krizového řízení, složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“)
a vybraných organizací při řešení rozsáhlého výpadku dodávky elektrické energie na území
hl. m. Prahy, tzv. blackoutu (dále jen „BLACKOUT 2014“).
I.2. Doba provedení cvičení
26.2.2014 od 08,00 hod do 17,00 hod
I.3. Cíle cvičení
Byly stanoveny dva hlavní a tří dílčí cíle cvičení.
Hlavní cíle cvičení:
1. Ověřit připravenost orgánů hl. m. Prahy, základních a ostatních složek IZS, vybraných
subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných subjektů.
2. Ověřit zajištění dodávek elektrické energie, tepla, plynu, pitné vody apod. pro zabezpečení
základních životních potřeb obyvatelstva a jejich distribuce na území hl. m. Prahy
v případě dlouhodobého přerušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, včetně
jejich obnovení.
Dílčí cíle cvičení:
1. ověřit funkčnost systému předávání informací (vyrozumění) mezi základními a ostatními
složkami IZS a připravenost systému varování obyvatelstva,
2. procvičit svolání a činnost krizového štábu hl. m. Prahy
3. motivovat spoluobčany k pocitu zodpovědnosti za svou vlastní připravenost na zvládání
takovýchto situací.
I.4. Účastníci cvičení
• Krizový štáb hl. m. Prahy
• Magistrát hl. m. Prahy
• Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy
• Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy
• Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
• Krajské vojenské velitelství hl. m. Prahy – Armáda České republiky
• Městská policie hl. m. Prahy
• ČEPS, a.s.
• PRE Distribuce, a.s.
• Pražská teplárenská, a.s.
• Pražská plynárenská distribuce, a.s.
• Pražské vodovody a kanalizace, a.s.
• Hygienická stanice hl. m. Prahy
• Správa železniční dopravní cesty. s.o.
• Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
• Technická správa komunikací
• Pražské služby, a.s.
II. Příprava cvičení
Příprava cvičení probíhala v souladu s “Plánem cvičení Krizového štábu hl. m. Prahy v roce
2014” schváleném na 1. jednání Bezpečnostní rady hl. m. Prahy v roce 2013 dne 30.5.2013.
Provedení cvičení bylo projednáno Radou hl. m. Prahy a schváleno usnesením číslo 2020 ze
dne 5.11.2013.
II.1. Řídící skupina k přípravě cvičení:
K přípravě cvičení byla ustavena řídící skupina, ve složení:
• Mgr. Petr Trombik zastupitel HMP, místopředseda VBL ZHMP
• Ing. Radovan Košťál, Ph.D. pověřen řízením Magistrátu HMP
• Ing. Josef Juránek ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení MHMP
• Ing. František Ginzl vedoucí odd. krizového managementu, BKR MHMP
• Jiří Wolf manažer krizového centra, Magistrát hl. m. Prahy
• mjr. Mgr. Bc. Ondřej Lysý Policie ČR
• Mgr. Ludvík Klema Městská policie hl. m. Prahy
• MUDr. Zdeněk Schwarz Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
• plk. Ing. Štefan Molnár Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy
• Ing. Jiří Hradecký PRE Distribuce, a.s.
• Mgr. Vladimír Zimmel Pražská teplárenská, a.s.
• Ing. Andor Šándor bezpečnostní poradce
• Ing. Jiří Šedivý Generals s.r.o.
• Daniela Kowaliková BKR MHMP
K přípravě cvičení proběhlo celkem 23 jednání řídící skupiny. Cvičící subjekty byly
s přijatými závěry průběžně seznamovány a aktivně se do přípravy cvičení zapojily.
Závažným oblastem byla při přípravě cvičení věnována samostatná tematicky zaměřená
jednání, kterých se účastnili i zástupci dalších organizací, které se na řešení dané oblasti
podílejí. Jednalo se o následující témata:
1. Problematika zajištění zásobování potravinami a pitnou vodou: Tohoto jednání
se zúčastnili mimo členů řídící skupiny i zástupci Správy státních hmotných rezerv a
obchodních řetězců: Lidl Česká republika v.o.s., Kaufland Česká republika v.o.s. a
Globus ČR. Písemné podklady k dané problematice zaslala společnost Makro Cash
& Carry ČR s.r.o. Zástupci ostatních řetězců na výzvu k účasti na jednání
nereagovali.
2. Problematika dopravy: Tohoto jednání se mimo členů řídící skupiny účastnili i
zástupci Dopravního podniku hl. m. Prahy, Správy železniční dopravní cesty,
Technické správy komunikací, Armády České republiky, Správy služeb hl. m.
Prahy, Policie České republiky, Městské policie hl. m. Prahy, ROPID, MV – GŘ
HZS ČR a Pražských služeb, a.s.
3. Problematika zajištění zásobování PHM: Tohoto jednání se mimo členů řídící
skupiny účastnili i zástupci Dopravního podniku hl. m. Prahy, Armády České
republiky, MV – GŘ HZS ČR, ČEPS, a.s. a Ministerstva vnitra ČR.
4. Problematika zásobování energiemi
Mimo členů řídící skupiny se tohoto jednání účastnili i zástupci PREdistribuce, a.s.,
Pražské teplárenské, a.s., Pražské plynárenské distribuce, a.s., Pražských vodovodů a
kanalizací, Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., ČEPS, a.s. a ČEZ, a.s.
5. Problematika zdravotnictví
Mimo členů řídící skupiny se těchto jednání účastnili i zástupci Zdravotnické
záchranné služby hl. m. Prahy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Ústřední
vojenské nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Institutu klinické a
experimentální medicíny, Ústavu hematologie a krevní transfůze, Revmatologického
ústavu, nemocnice následné péče, kliniky malvazinky, Ústavu péče o matku a dítě,
Fakultní Thomayerovy nemocnice, Nemocnice na Homolce, Fakultní nemocnice
Královské Vinohrady, Hygienické stanice hl. m. Prahy, SDI nemocnice na Žižkově a
Ministerstva zdravotnictví ČR.
6. Problematika spojení:
Těchto jednání se mimo členů řídící skupiny účastnili i zástupci Českého
telekomunikačního úřadu, MV – GŘ HZS ČR, Telefónica Czech Republic, a.s.,
Vodafone Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s. a T-Systems v rámci
společnosti T-Mobile Czech Republic, a.s.
7. Problematika bezpečnosti
Mimo členů řídící skupiny se tohoto jednání účastnili i zástupci Armády ČR, Policie
ČR, Městské policie hl. m. Prahy a Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR.
Celé řady jednání se zúčastňovali i zástupci dalších ústředních orgánů státní správy.
Jednalo se zejména o pracovníky sekce bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR,
Úřadu vlády ČR, zástupce Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR,
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Správy státních hmotných rezerv a Českého
telekomunikačního úřadu.
II.2. Výchozí předpoklady
Při přípravě cvičení se vycházelo z následujících předpokladů:
– Dlouhodobý výpadek elektrické energie představuje velmi vážnou hrozbu mající
zásadní dopady na chod postižené oblasti. Přestože lze dopředu odhadnout některé
dopady této hrozby na území hl. m. Prahy, nelze předem definovat veškeré úkoly
zasahujících složek IZS a dalších subjektů. Úkoly, které jsou předvídatelné, je možné
rozpracovat do dokumentace jednotlivých subjektů, např. krizový plán, havarijní plán,
plán krizové připravenosti, apod.
– Výpadek elektrické energie v rozsahu 72 hodin je nepravděpodobný, avšak pro
potřeby cvičení je dostačující. Obdobně nebyly zohledněny příčiny výpadku
elektrické energie, které by byly významným faktorem pro řešení reálné situace.
– Je rovněž pravděpodobné, že by nebylo zasaženo pouze území hlavního města Prahy,
ale i území Středočeského kraje, případně dalších krajů. Tato varianta se bude
procvičovat po vyhodnocení výsledků tohoto cvičení, ale ne dříve než na začátku roku
2015. Již v době přípravy cvičení se projevila potřeba samostatného procvičení
činnosti některých subjektů podílejících se na cvičení, např. zajištění náhradní dopravy
DP HMP, fungování zdravotnických zařízení při dlouhodobém výpadku EE, zajištění
zásobování pitnou vodou či zásobování PHM apod.
– Ačkoli byl v rámci cvičení vyhlášen Primátorem hl. m. Prahy stav nebezpečí, lze
v reálné situaci předpokládat vyhlášení nouzového stavu Vládou ČR, a tedy
koordinaci krizové situace z ústřední úrovně.Hlavní město Praha na základě
zhodnocení výsledků cvičení bude iniciovat změny ve vybraných právních předpisech.
– Vzhledem k rozsahu cvičení nebyla oslovena celá řada subjektů, např. LetištěPraha,
a.s., Pohřební služba hl. m. Prahy, ZOO, subjekty ze sektoru bankovnictví a
finančního trhu, subjekty zajišťující odpadové hospodářství, Hygienická stanice hl. m.
Prahy apod., které by byly situací dotčeny, či se podílely na jejím řešení.
– V rámci cvičení nebyla řešena ani součinnost se Středočeským krajem, který byl dle
rozehry cvičení také zasažen. Obdobně nebyly plnohodnotně zapojeny městské části
hl. m. Prahy. Začátek cvičení, byl zvolen na 23,00 hodin operačního času. Noční
hodina byla stanovena z důvodu relativně jednoduššího řešení situace, tzn., že většina
obyvatel je ve svých domovech, prostředky hromadné dopravy nejsou plně obsazené,
apod.
– Složky IZS byly vedle plnění běžných úkolů v rámci své činnosti nuceny reagovat na
jednotlivě rozehrávané mimořádné události.Složky IZS je řešily silami a prostředky,
které by v nočních hodinách reálně měly k dispozici. Jejich řešení bylo dokládáno při
zasedáních Krizového štábu hl. m. Prahy.
II.3. Určení základních funkcí hlavního města Prahy
Během přípravy cvičení byly určeny jako základní tyto funkce území:
1. Řízení města: ochrana a zajištění funkčnosti základních objektů, objektů krizových
štábů, operačních středisek a dispečinků;
2. Bezpečnost: dopravně pořádková služba, zajištění veřejného pořádku, ostraha
vybraných objektů;
3. Spojení a informovanost obyvatel: funkčnost mobilních sítí, spolehlivost a funkčnost
rádiové sítě, TV, rozhlasu, systému varování obyvatelstva, tištěných médií apod.;
4. Doprava: průjezdnost, dopravní obslužnost;
5. Dodávky energií: zajištění dodávek elektřiny (náhradní zdroje), tepla, PHM, apod.;
6. Voda, kanalizace: rozvoz a výdej pitné vody, zajištění provozu kanalizace apod;
7. Zdravotnictví a ústavy sociální péče;
8. Potravinové řetězce a jejich funkčnost;
9. Nakládání s odpady: svoz komunálního a nekomunálního odpadu
III. Realizace cvičení – hodnocení plnění stanovených cílů cvičení
III.1. Reakce a akceschopnost orgánů hl. m. Prahy, základních a ostatních složek IZS,
vybraných subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných subjektů
Cvičení potvrdilo, že odhad PREdistribuce o tom, kdy bude obnovena kompletní dodávka
elektrické energie na celém území Prahy, se pohybuje v řádu 24 až 26 hodin poté, co by ČEPS
byla schopna obnovit dodávku elektrické energie na příslušné rozvodny na okrajích
metropole.
Subjekty kritické infrastruktury a subjekty jejichž fungování je nezbytné pro zachování funkcí
hl. m. Prahy konkrétně prověřily, jak jsou ve stávajících podmínkách připraveny na výpadek
elektrické energie, a jak bude ovlivněna jejich schopnost tyto funkce zajistit.
III. 1. 1. Hodnocení plnění hlavního cíle č. 1. cvičení
Činnost představitelů složek IZS na samotném cvičení, zvláště při jednání Krizového štábu hl.
m. Prahy, lze vyzdvihnout a hodnotit jako odpovídající. Jedná se o zkušené pracovníky, kteří
mají dostatečné praktické dovednosti z výkonu funkce jak za běžného stavu, tak za krizové
situace. Vzhledem k faktu, že cvičení bylo realizováno pouze jako „štábní“, nebylo možné
plně ověřit reálnost plnění všech stanovených úkolů. Jednotlivé složky IZS předem nevěděly,
jaké mimořádné události budou rozehrávány a byly o nich informovány v průběhu cvičení
s využitím stávajícího způsobu vyrozumění.
III.1.2. Závěr k hlavnímu cíli č. 1
Akceschopnost orgánů HMP, základních i ostatních složek IZS, vybraných subjektů kritické
infrastruktury a dalších vybraných součinnostních subjektů v dané situaci při reakci na plošný
výpadek elektrické energie byla adekvátní. Je nutné, aby všichni, kteří se cvičení zúčastnili,
odpovídajícím způsobem doplnili vlastní dokumentaci o reakci na hrozbu celoplošného
výpadku elektrické energie.
III.2. Hodnocení zajištění dodávek elektrické energie, tepla, plynu, pitné vody a dalších
dodávek pro zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a jejich distribuce na
území hl. m. Prahy v případě dlouhodobého přerušení dodávek elektrické energie
velkého rozsahu, včetně jejich obnovení
III. 2. 1. Hodnocení plnění hlavního cíle č. 2. cvičení
Pokud jde o ověření zajištění dodávek elektrické energie, lze konstatovat, že hlavní město
Praha nedisponuje žádným náhradním zdrojem elektrické energie, který by dokázal částečně
kompenzovat výpadek 1200 megawatt v době největšího zatížení alespoň na úroveň 300
megawatt, které tvoří podle měření společnosti PREdistribuce, a.s. v roce 2012 spotřebu pro
fungování subjektů zajišťujících základní chod státu a města, orgánů krizového řízení,
subjektů kritické infrastruktury a subjektů zajišťujících alespoň základní životní potřeby
obyvatel města a osob na území města se nacházejících. Vzhledem k tomu, že lze důvodně
předpokládat, že při výpadku elektrické energie by bylo postiženo mnohem větší území, než
se kterým se při přípravě cvičení kalkulovalo, nešlo by se spolehnout ani na zdroje umístněné
ve Středočeském kraji, které by byly zřejmě využity k pokrytí potřeby na vlastním teritoriu.
Plnou obnovu dodávek elektrické energie na základě Plánu prioritních dodávek elektrické
energie nelze po odstranění příčiny vzniku krizové situace očekávat dříve než za 24 až 26
hodin.
Neexistuje závazný požadavek, který by stanovil, aby organizace nutné k zachování
základních funkcí Prahy disponovaly dostatečnými náhradními zdroji elektrické energie. Jako
optimální se jeví záloha na dobu 72 hodin, tak jak tomu je například v Rakousku. Některé
nemocnice dokonce žádný náhradní zdroj nemají, u některých je jeho funkčnost velmi
omezená a nedá se předpokládat, že by mohly být někým zásobeny PHM v prvních hodinách
po vzniku krizové situace, kdy složky IZS plní svoje funkce při likvidaci škod a následků
výpadku elektrické energie.
Praha nemá v současné době na svém území žádný vhodný zdroj veřejného krizového
ostrovního provozu (KOP), který by byl schopen zajistit nouzové zásobování elektřinou
v případě déletrvajícího výpadku přenosové soustavy ČR.
Jako ekonomicky i technicky nejvhodnější technologie splňující požadavky tzv. dominantního
(vyhrazeného) zdroje krizového ostrovního provozu jsou rychle startující soustrojí
s plynovými turbínami. Ty jsou schopny nastartovat ze studeného stavu a poskytnout plné
zatížení během 20 minut a mají obrovský regulační rozsah. Před startem turbíny se obvykle
čeká 5 minut, zda se napětí na přípojnicích přenosové soustavy neobnoví, např. v důsledku
činností automatik opětného zapínání. Teprve pak se dává povel ke startu, takže dosažení
plného zatížení turbíny se podle této praxe prodlouží na 25 minut.
Myšlenka alternativního propojení rozptýlených elektrocentrál poháněných dieselmotory je
pro vytvoření ostrovního provozu Praha (kromě jiných problémů nereálná) z fyzikálních
důvodů souvisejících s problémem statické i dynamické stability a nežádoucích přechodných
jevů, které by mohly poškodit nejen zařízení distribuční sítě ale i připojené spotřebiče.
Podle výzkumných prací po italském blackoutu v roce 2003 se uvádí, že vhodná velikost
zdroje ostrovního provozu je 100 až 120 MW. Vzhledem k tomu, že studie PREdi uvádí, že
KOP, který zajistí chod kritické infrastruktury, plnění základní péče o občany Prahy (včetně
dalších osob na území Prahy se v inkriminovaném okamžiku nacházejících) a plnění
základních potřeb pro řízení státu, by měl mít výkon cca 300 MW, jeví se na základě
nejnovějších poznatků jako optimální vybudovat pro provoz KOP 3 zdroje po 100 MW.
Přestože „VYHODNOCENÍ CVIČENÍ BLACKOUT 2014“ předpokládá, že nedojde při
blackoutu k výpadku dodávek plynu, je vhodné v případě zdrojů pro KOP počítat i
s eventualitou, že bude současně s výpadkem dodávek elektřiny i výpadek plynu. Pro tento
případ by měly být zdroje navrženy jako dvoupalivové, umožňující provoz i na alternativní
palivo.
Průběh události v přenosové soustavě není možno dopředu předvídat, což prodlužuje i obnovu
provozu distribuční části, neboť tato obnova může být zahájena až po stabilizované obnově
provozu přenosové soustavy ČR a musí probíhat v koordinaci s dispečinkem ČEPS. Vždy se
tak bude jednat o originální postupy, jejichž sekvenci není možné předem přesně stanovit.
Naproti tomu obnovu vyhrazených částí distribuční soustavy Prahy s využitím vlastních
zdrojů ostrovního provozu nezávislých na ČEPS je možno výrazně zkrátit, neboť je možno
předem připravit dispečerské řízení (procedury je možné připravit, namodelovat a nacvičit
předem). Obnova by tak mohla být provedena řádově do 2 hodin po ztrátě napětí z přenosové
soustavy. Tato odhadovaná doba by měla být zpřesněna ve studii proveditelnosti KOP Praha,
zpracované jako podklad pro rozhodnutí o realizaci.
Tento odhad lze považovat bez prověření důkladnou studií za spíše optimistický. Podle
pesimistického odhadu, že by příprava KOP byla prováděna nikoliv automaticky, ale ručně,
může doba zprovoznění KOP trvat 5 hodin. Pesimistický odhad předpokládá tyto orientační
doby:
– do 30 min od vzniku blackoutu vydá primátor HMP rozhodnutí o vyhlášení stavu
nebezpečí
– dispečerské rozhodnutí o zahájení zprovoznění KOP (1 hod od vzniku blackoutu)
– následně start zdrojů KOP, připravenost k dodávce energie (25 minut)
– současně probíhá za „tmy“ dispečerské řízení rekonfigurace distribuční sítě pro KOP
(2 až 3 hod)
– dispečerské postupné propojení jednotlivých vedení (2 hod)
Podle pesimistického scénáře lze tedy předpokládat obnovení krizové dodávky na posledním
vyhrazeném vedení KOP do 5 až 6 hodin.
Poznámka: Pokud by byl uvažován jiný provozní stav, než start ze tmy ze studeného stavu, tj.
například preventivní spuštění zdroje KOP a jeho paralelní provoz se sítí v případě hrozícího
stavu nouze, pak by při ztrátě napájení z ČEPS mohl proběhnout přechod do ostrovního stavu
i prakticky bez přerušení, v řádu sekund, automatickým vypnutím nepreferovaných vývodů
22kVa přechodem na otáčkovou regulaci zdrojů KOP podle aktuálního zatížení
preferovaných vývodů 22kV. To by ovšem vyžadovalo sofistikovanější úpravy v oblasti
dispečerského řízení a nastavení ochran a automatik distribuční sítě. Prakticky se takový
způsob uplatní až v budoucnosti v konceptu „smart grids“.
Srovnáním oproti protipovodňovým zábranám, o kterých se vede odborná diskuse z hlediska
eskalace krizových situací, zda tato opatření nepřesouvají dopady z chráněné oblasti na místa
dále po proudu toků, lze konstatovat, že u navrhované obrany proti blackoutu pomocí
krizových ostrovních provozů takové riziko nehrozí. Naopak zdroje KOP mohou být
v případě potřeby využity i k rychlejší obnově provozu přenosové soustavy po systémové
poruše.
Zhodnocení dopadů případného KOP Praha z pohledu vyhodnocení cvičení
“BLACKOUT 2014″
V případě, že by byl jako proaktivní opatření krizového řízení vybudován a provozován KOP
Praha, znamenalo by to z pohledu vyhodnocení cvičení „BLACKOUT 2014“ vyřešení
následujících problémů:
– Vzhledem k tomu, že KOP Praha zajistí elektrickou energii pro provoz tramvají a metra,
může být po jeho spuštění postupně omezována náhradní povrchová autobusová doprava.
V této souvislosti dojde k uvolnění příslušníků AČR pro jiné úkoly, než pro zajišťování
PHM pro rozšířenou autobusovou dopravu.
– KOP Praha zajistí dostatek elektrické energie pro vodárny, takže po jeho spuštění dojde
k obnově dodávek pitné vody na pravém i levém břehu Vltavy, tj. i spotřebitelům
závislým na zásobování z vodojemů, do kterých je voda čerpána. Tato skutečnost uvolní
síly IZS a PVK, které by jinak byly vyčleněny pro nouzové zásobování pitnou vodou.
– KOP Praha zajistí dostatek elektrické energie pro nemocnice na úrovní celé jejich
spotřeby. Provoz nemocnic tak nebude od spuštění KOP Praha omezen. Uvolní se tak síly
IZS, které by byly třeba k evakuaci některých nemocných nebo i celých nemocnic.
– KOP Praha zajistí dostatek elektrické energie pro telekomunikace, tj. jak pro mobilní
operátory, tak i pro České radiokomunikace. Po spuštění KOP Praha by neměl být žádný
problém s komunikací po mobilních sítích v Praze.
– Předpokládaný výkon KOP Praha postihuje i potřeby SŽDC zajištění činností
dispečerského aparátu organizace a klíčových technologií.
Koncepce KOP Praha dále počítá se dodávkami elektrické energie pro letiště, banky, tunely
spojující Smíchov s Břevnovem, objekty státní správy, pro energetiku a v neposlední řadě pro
celou centrální část hl. m. Prahy tak, aby byla elektrickou energie zajištěna pracoviště
krizového řízení HMP a státu včetně ústředních státních orgánů, vlády ČR, obou komor
Parlamentu ČR a sídla prezidenta republiky.
Dodávka plynu by nebyla zastavena, jeho využití by bylo velmi malé, neboť při výpadku
elektrické energie by ho nebylo v domácnostech možno využít, až na malé výjimky.
Pro potřeby cvičení se kalkulovalo s tím, že se přerušení dodávek elektrické energie nebude
týkat Úpravny vody Káraný, a.s. a Želivské provozní, s.r.o. V takovém případě by bylo asi
600 tisíc osob bez dodávek pitné vody, což znamená velký problém, který by šlo s vypětím
všech sil a za pomoci státu řešit. V případě, že by ani tyto provozovny k úpravě vody nebyly
pod elektrickým napětím, pak by to pro Prahu znamenalo katastrofu. Bylo ověřeno, že nelze
vysokonapěťové čerpací soustavy připojit na náhradní zdroje. Bude nutné dále zpracovat
studii zásobování Prahy pitnou vodou ze všech možných zdrojů, včetně potravinových řetězců
a připravit organizační podmínky jejího výdeje, včetně ochrany výdejních míst. Z výsledků
cvičení vyplývá, že obnovení dodávek elektrické energie se nerovná plnému obnovení pitné
vody do domácnosti.
Pražská teplárenská odhadla, že až 260 tisíc domácností by byly postiženy výpadkem tepla.
Z výsledků cvičení vyplývá, že obnovení dodávek elektrické energie se nerovná plnému
obnovení dodávek tepla do domácnosti.
Zásobování PHM bylo součástí cvičení. DP HMP má smlouvu s AČR o dodávkách PHM
k zajištění náhradní povrchové dopravy. Na území Prahy je 19 čerpacích stanic, ze kterých lze
dodávat PHM, tři obchodní řetězce mají rovněž výdejní místa s náhradními zdroji. Složky IZS
znají rozsah potřeby PHM pro zajištění své činnosti včetně náhradních zdrojů. MHMP
připraví kompletní studii, jak a kým zásobovat území Prahy PHM.
III.2.2. Závěr k hlavnímu cíli č. 2
Jako nejkritičtější záležitost při výpadku elektrické energie se jeví zajištění nouzového
zásobování obyvatelstva pitnou vodou, což umocňuje i vysoká pravděpodobnost toho, že bez
dodávek by bylo celé město. PVK je schopna v dnes ještě ne zcela známé míře zásobovat
pouze nemocniční zařízení. K tomu probíhají jednání s některými nemocnicemi. Je však
nutné, aby se ve věci aktivně účastnilo ministerstvo zdravotnictví.
Přestože je, z hlediska energetické bezpečnosti a spolehlivosti zásobování energetickými
médii pro hl. m. Prahu, důležitá spolehlivost zásobování plynem, PHM, teplem a vodou, zcela
nejdůležitější je zajištění spolehlivých a bezpečných dodávek elektrické energie.
III.3. Hodnocení plnění dílčích cílů cvičení
III.3.1. Funkčnost systému předávání informací (vyrozumění) mezi základními a
ostatními složkami IZS a připravenost systému varování obyvatelstva
Komunikace mezi Dispečinkem PRE Distribuce, a.s., Krizovým štábem hl. m. Prahy a
složkami integrovaného záchranného systému probíhala bez narušení. Informace byly
Krizovým štábem hl. m. Prahy vyhodnocovány a cestou Operačního střediska krizového štábu
hl. m. Prahy předávány dalším orgánům krizového řízení a dalším pracovištím, která
zajišťovala plnění úkolů cvičení.
K předávání informací byly použity veškeré komunikační prostředky, tj. telefonní spojení
v pevné síti, spojení prostřednictvím sítí GSM, e-mailová komunikace mezi operačními
středisky složek IZS a subjektů podílejících se na cvičení. Všechna tato pracoviště jsou
vybavena náhradními zdroji elektrické energie.
Pro potřebu cvičení bylo záměrem použít telefonní společnosti k zaslání informativních SMS
v sítích operátorů GSM obyvatelstvu. Ze strany telefonních operátorů nebyl tento požadavek
akceptován. Jako náhradní řešení nabídla společnost Telefónica Czech Republic, a.s. aktivaci
ringback tónů s informací pro volajícího, ostatní operátoři touto technologií nedisponují.
Varovní obyvatelstva na území HMP je zabezpečováno celkem 431 sirénami. Z tohoto počtu
je 211 ks rotačních sirén Jednotného systému varování a vyrozumění – JSVV (celostátní
systém v majetku státu) a 220 ks elektronických sirén Autonomního systému varování a
vyrozumění – ASVV (v majetku hl. m. Prahy).
Rotační sirény JSVV nelze v případě přerušení dodávek elektrické energie použít, protože
základní součástí sirény je elektromotor bez záložního napájení.
Hl. m. Praha na svém území vybudovala vlastní autonomní systém, který je tvořen výhradně
elektronickými sirénami. Provoz ASVV zajišťuje Odbor bezpečnosti a krizového řízení
MHMP. Elektronické sirény ASVV jsou schopny zajistit varování i při výpadku
elektrorozvodné sítě, doplnit varovný signál hlasovou informací o hrozícím nebezpečí a
způsobech ochrany, šířit rozhlasové vysílání „Rádia CITY 93,7“ na veřejných prostranstvích a
dálkově kontrolovat jejich provozuschopnost.
Elektronické sirény jsou rozmístěny zejména v oblastech ohrožených povodní a v oblastech
ohrožených únikem látek z chemických provozů. Ve scénáři cvičení se počítalo s použitím
sirén ASVV k informování obyvatelstva o vzniklé situaci.
V rámci cvičení byla prověřena připravenost systému ovládání sirén a tichým testem byla
ověřena funkčnost elektronických sirén.
Elektronické sirény ASVV splňují technické požadavky na koncové prvky varování
připojované do jednotného systému varování a vyrozumění, které jsou obsaženy ve Sbírce
interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR – částka 24/2008 ve znění částky 13/2009.
Je zajištěna jejich provozuschopnost minimálně po dobu 72 hodin za podmínky vyslání 4
varovných signálů po 140 sekundách za 24 hodin a vyslání 10 verbálních informací po 20
sekundách za 24 hodin nebo jedné verbální informace v trvání 5 minut.
III.3.2. Svolání a činnost Krizového štábu hl. m. Prahy
Na základě rozhodnutí Primátora HMP byl cestou OS KŠ HMP svolán Krizový štáb hl. m.
Prahy. Ten v průběhu cvičení zasedal na 2 jednáních.
Primátor na základě vyhodnocení vyhlásil dle § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
pro celé území hl. m. Prahy „Stav nebezpečí“.
III.3.3. Motivace spoluobčanů k pocitu zodpovědnosti za svou vlastní připravenost na
zvládání takovýchto situací.
Cvičení BLACKOUT 2014 bylo velmi žádaným tématem v médiích a u široké veřejnosti
vyvolalo minimálně zamyšlení nad tím, co by daný problém mohl způsobit.
Výstupem ze cvičení je doporučení obyvatelům hl. m. Prahy, jak být připraveni na tuto
situaci, i to, jak se při ní chovat. Součástí výstupu má být také film, který v průběhu cvičení
natáčeli experti z Armády ČR.
Veřejnost byla o cvičení informována na webových stránkách www.cviceniblackout.cz, na
kterých byly mimo jiné zveřejněna i doporučená opatření k chování v takovéto situaci.
Ohlasy veřejnosti, které cvičení vyvolalo, ukázaly jednak to, že řada lidí si uvědomuje vlastní
odpovědnost za přípravu na takovéto situace. Paradoxně se jednalo většinou o lidi s nějakým
handicapem. Na druhé straně většina lidí není na takovéto situace připravena, spoléhá se na
pomoc státu a veřejné správy.
IV. Hodnocení přínosu cvičení pro přípravu orgánů krizového řízení
a na řešení rozsáhlého výpadku dodávky elektrické energie na území hl. m.
Prahy
Cvičení BLACKOUT 2014 bylo přínosem především v získání informací a vytvoření
povědomí o rozsahu a dopadu dlouhodobého výpadku elektrické energie na jednotlivé oblasti
zajištění života Pražanů a to jak při přípravných jednáních, tak i v průběhu v průběhu cvičení.
Cvičení tak svým tématem a rozsahem poukázalo na potřebu dopracovat stávající
dokumentaci, především pak rozpracování typového plánu „Narušení dodávek elektrické
energie na území hl. m. Prahy“, který je součástí Krizového plánu hl. m. Prahy. Díky všem
identifikovaným nedostatkům je tak možné zlepšit připravenost na tuto krizovou situaci.
Cvičení přineslo následující pozitiva:
1. Ujasnění postupů řešení cvičené krizové situace orgány krizového řízení.
2. Aktualizace seznamu telefonních čísel pro aktivaci prioritního volání MHMP.
3. Zlepšení koordinace činnosti pracovníků odboru bezpečnosti a krizového řízení
MHMP.
4. Potvrzení akceschopnosti krizových štábů zúčastněných na cvičení.
5. Prověření funkčnosti systému varování obyvatelstva v Praze.
6. Ověření Plánu obnovy dodávek elektrické energie PREdistribuce, a.s., který zpracoval
Odbor bezpečnosti a krizového řízení MHMP .
7. Ověření aktuálnosti smlouvy mezi DP HMP a AČR o dodávkách PHM k zajištění
náhradní povrchové veřejné dopravy.
8. Ověření schopnosti DP HMP zajistit plnohodnotnou náhradní autobusovou dopravu za
metro a tramvaje.
9. Ověření schopnosti HZS DPP zajistit evakuaci cestujících v nočních hodinách z metra.
10. Zahájení jednání některých nemocničních zařízení s PVK o zajištění nouzových
dodávek pitné vody.
11. Pozornost by měla být do budoucnosti věnována systému informačního propojení
mezi zdravotnickými záchrannými službami a zdravotnickými zařízeními, který je (viz
výše) deklarován v zákoně, nicméně zatím není dostatečně implementován.
12. Vznik obsáhlého informačního fondu o problematice.
13. Pozitivní zájem médií a občanů o tuto problematiku.
V. Návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků
V.1. Doporučení ke zlepšení současného stavu:
V.1.1 Navrhovaná opatření:
1. HZS HMP v rámci aktualizace Krizového plánu hlavního města Prahy doplnit v
součinnosti s BKR MHMP rozpracování typového plánu „Narušení dodávek
elektrické energie“ o relevantní závěry ze cvičení „Blackout 2014“ – termín do
31.12.2014.
2. HZS HMP informovat na jednáních Bezpečnostní rady hl. m. Prahy o stavu
aktualizace Krizového plánu hl. m. Prahy- termín dle jednání Bezpečnostní rady hl.
m. Prahy .
3. HZS HMP informovat na jednáních Bezpečnostní rady hl. m. Prahy o výsledcích
kontrol zpracovatelů PKP dle plánu kontrol HZS HMP – termín dle jednání
Bezpečnostní rady hl. m. Prahy.
4. BKR MHMP projednat s městskými částmi potřebu založení jednotek sboru
dobrovolných hasičů v místech, kde v současnosti chybí a projednat podmínky pro podporu
jejich vzniku v požadovaných místech – termín do 31.12.2014
5. HZS HMP zahájit jednání s TSK k manuálnímu otevírání silničních tunelů pro
využití složkami IZS při řešení dopadů krizové situace – termín do 30.8.2014.
6. BKR MHMP vytvořit seznam objektů nutných k zachování důležitých funkcí hl. m.
Prahy při krizové situaci. Jejich střežením v součinnosti s městskými částmi
prioritně pověřit strážníky MP HMP, dále Krajské ředitelství policie hlavního města
Prahy. Pokud se ukáže, že je nedostatek sil, provést dohovor s Krajským vojenským
velitelstvím HMP o posílení příslušníky armády a zajistit, že bude provedeno
v požadovaném čase – termín do 31.10.2014.
7. BKR MHMP v kontextu bodu č. 6 zpracovat komplexní plán úkolu pro MP HMP
v době krizových stavů bez ohledu na jejich dislokaci – termín do 31.12.2014.
8. BKR MHMP v součinnosti s Krajským ředitelstvím policie HMP a MP HMP
provést dohovor o zabezpečení organizovanosti výdeje vody – termín do
30.11.2014.
9. BKR MHMP spolu s PVK a HZS HMP ověřit, jaké možnosti pro zásobování pitnou
vodou lze využít od stávajících zdrojů NZ ze zařízení PVK, SSHR za podpory AČR
a ostatních zdrojů (obchodní řetězce apod.). Dále posoudit přípravu reálného plánu,
podle kterého by se uzavíraly velké vodojemy v případě celoplošného výpadku
elektrické energie a takto vytvořenou zásobou vody zabezpečovat přímo určené
specifické objekty – termín do 31.10.2014.
10. BKR MHMP zpracovat náročnost dodávek PHM pro náhradní zdroje a činnost
objektů důležitých pro fungování hl. m. Prahy, identifikovat síly, které budou jejich
distribuci zajišťovat – termín do 30.9.2014.
11. BKR MHMP poskytnout součinnost městským částem při zřízení informačních
center pro případ krizové situace – termín do 30.10.2014.
12. BKR MHMP v součinnosti s MP HMP vyčlenit objekty k odpočinku pro strážníky
zasahující v době krizové situace – termín do 30.6.2014.
13. BKR MHMP cestou HZS HMP vyzvat všechny potravinové řetězce na území HMP
k projednání jejich účasti na nouzovém zásobování pitnou vodou a potravinami,
možnosti využití jejich výdejních kapacit PHM – termín do 30.11.2014.
14. BKR MHMP v součinnosti se složkami IZS v rámci MHMP vytvořit seznam funkcí
nutných k zachování chodu HMP – termín do 30.6.2014.
15. BKR MHMP připravit a provést samostatné cvičení k činnosti DP HMP při
výpadku elektrické energie – termín v 31.3. 2015.
16. BKR MHMP připravit a provést samostatné cvičení s PVK k zajištění dodávek pitné
vody – termín v 1. čtvrtletí 2015.
17. HMP zajistit zpracování studie, která ověří, za jakých podmínek lze vybudovat a
provozovat krizový ostrovní provoz pro hl. m. Prahu – termín do 31.8.2014.
18. ZSP MHMP dovybavit všechny příspěvkové organizace zřízené HMP náhradními
zdroji elektrické energie – termín do 31.12.2014.
19. MP HMP dopracovat v interní dokumentaci opatření k činnosti při výpadku
elektrické energie v noci i ve dne – termín do 31.10.2014.
20. MP HMP připravit plán a způsob svolání vlastních strážníků v případě vzniku
krizové situace na území hl. m. Prahy – termín do 31.10.2014.
21. MP HMP provést přehodnocení nasazování strážníků k řešení krizových situací
s tím, aby bylo využito až 50 % stavu – termín do 31.10.2014.
22. MP HMP zpracovat plán nasazení strážníků Hlídkového útvaru, nutných prostředků
a jeho posílení v případě výpadku elektrické energie během denní doby – termín do
31.10.2014.
23. MP HMP zpracovat na základě pokynů a požadavků BKR MHMP kompletní plán
činnosti v případě blackoutu – termín do 31.10.2014.
24. ZZS HMP na základě vyhodnocení cvičení připravit požadavek na posílení z jiných
částí republiky – termín do 30.6.2014.
25. ZZS HMP zvážit dovybavení svých vozidel, včetně personálu pro převoz
novorozenců v případě, že se to bude jevit jako nutné, v součinnosti s MZ provést
příslušný dohovor – termín do 30.6.2014.
26. DP HMP upravit náhradní povrchovou dopravu s ohledem na omezenou funkčnost
všech činností v Praze – termín do 30.9.2014.
27. DP HMP prověřit technický stav náhradních zdrojů – termín do 30.9.2014.
28. DP HMP spolu s BKR MHMP provést studii konkrétního využití OSM – termín do
30.11.2014.
29. PS HMP a TSK v součinnosti s Krajským ředitelstvím policie HMP realizovat
nákup a uskladnění značek, které jsou nutné k uzavření Prahy při vzniku
odpovídající krizové situace – termín do 31.10.2014.
30. MHMP vyzvat vlastníky bytových fondů k uzavření dohod k vypouštění vody
z tepelných soustav v zimním období tak, aby vlivem přerušení dodávek elektrické
energie nedošlo k jejich popraskání, což by značně ztížilo obnovu dodávek tepla –
termín do 30.9.2014.
31. MHMP připravit a provést cvičení k této problematice s tím, že k výpadku elektrické
energie by došlo v ranních hodinách, byly by vzaty v potaz všechny organizace a
činnosti, jež by výpadkem byly ovlivněny – termín do 31.5.2015.
32. MZO MHMP doplnit na základě výsledků cvičení připravovanou územní
energetickou koncepci do kapitoly č. 9 zajištění energetické bezpečnosti při
dlouhodobém výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy za použití
základního proaktivního opatření krizového řízení, kterým je krizový ostrovní
provoz Praha doplněný všemi připojitelnými zdroji na území hl. m. Prahy i mimo ně
– termín do 31.5.2014.
V.1.2. Návrhy na zlepšení situace:
1. Upozornit, že počty Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy nejsou pro zvládnutí
krizové situace, která by zasáhla celou Prahu, dostačující..
2. Upozornit na nedostatek sil a prostředků AČR k řešení této krizové situace, včetně
příliš dlouhého schvalovacího procesu nasazení příslušníků armády ve prospěch
podpory činnosti PČR, upřesnit požadované počty příslušníků AČR a doby jejich
požadovaného nasazení.
3. Stanovit závazné normy pro vybavení určených subjektů náhradními zdroji, včetně
stanovení nutné minimální délky doby jejich výdrže, tj. 72 hodin bez nutnosti
doplňování PHM.
4. Upozornit ministerstvo zdravotnictví, že jimi řízené nemocnice na území hlavního
města Prahy nejsou připraveny na dopady krizové situace způsobené výpadkem
elektrické energie.
5. Se zástupci SSHR projednat požadavky na zajištění nouzového zásobování vodou,
potravinami, PHM a dalším materiálem.Zajistit, že mobilní operátoři zvýší svoje
kapacity náhradních zdrojů na vyšší než současnou dobu.
6. Zahájit jednání o vytvoření krizového ostrovního provozu pro hl. m. Prahu, tvořeného
třemi zdroji elektrické energie splňujících kritéria pro zařazení jako prvků kritické
infrastruktury o celkovém výkonu cca 300 MW a prostředky automatizace provozu
krizových ostrovních provozů v transformovnách 110/22 kV. Těmito zdroji primárně
zásobovat subjekty kritické infrastruktury a subjekty dle stanovených priorit
k zachování základních funkcí hl. m. Prahy. K tomu lze využití i Plán obnovy dodávek
elektrické energie, který byl zpracován BKR MHMP.
Přehled zkratek
AČR Armáda České republiky
BKR Odbor bezpečnosti a krizového řízení
ČTÚ Český telekomunikační úřad
DP HMP Dopravní podnik hl. m. Prahy
MV – GŘ HZS ČR Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného
sboru ČR
HMP Hlavní město Praha
HZS HMP Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy
IZS Integrovaný záchranný systém
KOP Krizový ostrovní provoz
KOPIS Krajské operační a informační středisko HZS HMP
KP Krizový plán
KŘP HMP Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy
KŠ HMP Krizový štáb hl. m. Prahy
KVV Krajské vojenské velitelství hl. m. Prahy
MČ Městská část
MHMP Magistrát hl. m. Prahy
MP HMP Městská policie hl. m. Prahy
MZ Ministerstvo zdravotnictví
MZO Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství
OPIS Operační a informační středisko
OS KŠ HMP Operační středisko krizového štábu hl. m. Prahy
OSM Ochranný systém metra
OUE Oddělení udržitelné energetiky
PČR Policie České republiky
PHM Pohonné hmoty
PKP Plán krizové připravenosti
PRE Pražská energetika
PS Pražské služby, a.s.
PVK Pražské vodovody a kanalizace, a.s.
SCZ Odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péči
SS HMP Správa služeb hl. m. Prahy
SSHR Správa státních hmotných rezerv
SŽDC Správa železniční dopravní cesty
TSK HMP Technická správa komunikací hl. m. Prahy
ZSP Odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence
ZZS HMP Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Žádné komentáře