V našem dalším článku ze 7. 10. 2014 jste se mohli dozvědět odpovědi na otázku “Jak se připravit na výpadek elektřiny?”

Loni 20. října jsme psali o velkém výpadku elektřiny v Praze (“Až 100 tisíc Pražanů na dvacet minut bez elektřiny“)

Opatření proti velkému a dlouhodobému výpadku eletřiny?

V redakci máme seznam 32 opatření, která je nutné přijmout Magistrátem hl. m. Prahy i Ministerstvem vnitra ČR a dalšími složkami – tato opatření  jsou výsledkem loňského dubnového cvičení Blackout 2014, které mimochodem odhalilo závažné nedostatky v oblasti záchranných činnosti i samotné organizace. Už 9. října 2014 jsme požádali pražský magistrát o zodpovězení našich otázek týkající se plnění těchto opatření, bohužel do dnes jsme odpověď nedostali….

Možná se alespoň část otázek podaří zodpovědět na semináři o Energetické bezpečnosti ČR, který se uskuteční 5. února na půdě Poslanecké sněmovny, pod záštitou předsedy Výboru pro obranu Davida Kádnera. Jaký budedopad novely zákona na stabilitu energetického prostředí v ČR? Budou prolomeny územní limity těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji?

Jestliže bylo minulé století nazýváno stoletím páry, pak 21. století je ve znamení moderních technologií -mikroprocesorů, počítačů, internetu, cloudu, skypu, mobilních telefonů – výčet by byl dlouhý. Ani si už neuvědomujeme, jak tyto technologie ovlivnily náš život. Bereme je jako samozřejmost, jako součást našeho života.

Naše existence je spojena s elektrickou energií. A co když to jednou skončí? Co když nastane tzv. blackout? Všichni odborníci se shodují v tom, že dříve nebo později nás zasáhne. Otázka je jen, kdy a v jakém rozsahu.

Pokusíme se odpovědět na otázky

• Jaké mohou být důsledky výpadku elektrické energie?
• Co může způsobit blackout?
• Jak se připravit na krátkodobý i dlouhodobý výpadek elektřiny?
• Jak nás ochrání stát?
• Jak dopadlo cvičení Blackout Praha letos v únoru?

Elektřina jako naprostá samozřejmost

Od okamžiku, kdy se ráno probudíme, celý den neustále používáme elektrické spotřebiče jak doma, tak i v práci. Stejně tak využíváme městskou dopravu – metro i tramvaje, jejichž provoz je závislý na elektrickém napájení, stejně jako výtahy v budovách. I voda z kohoutku nám teče díky čerpadlům, a teplo v bytech a kancelářích je zajišťováno díky elektrickému proudu. A nemocnice a zdravotnická zařízení? Jsou životně závislá na dodávkách elektřiny, stejně tak spousta nemocných, starých nebo postižených lidí, kteří jsou doma připojeni na přístroje, které jim umožňují přežít.

Jaké mohou být důsledky výpadku elektřiny

Závažný výpadek elektrické energie může znamenat ohrožení průmyslové výroby, dopravních elektrifikovaných systémů, omezení nebo přerušení dodávek pitné vody, plynu a tepelných energií.

Při déletrvajícím výpadku se bude zvyšovat kriminalita všeho druhu včetně rabování, přepadení a krádeží. Dojde k poklesu životní úrovně, k omezení telekomunikačního provozu i ke kolapsu výpočetních systémů. Následky pocítí na peněžní trh z důvodu nefunkčnosti bankomatů, nastanou problémy se zásobováním základními potravinami (zdroj: praha.eu).

Lokální blackout zažilo v červnu 2013 asi 300 000 obyvatel Prahy, kteří zůstali bez proudu po výbuchu chodovské trafostanice. V Praze 4 a v Praze 10 v souvislosti s havárií netekla ani voda. Byla to největší energetická havárie na území hlavního města Prahy za posledních dvacet let – všem domácnostem byly obnoveny dodávky elektřiny asi za hodinu a půl (zdroj: ceskatelevize.cz). Příčinou těchto výpadků byla technická závada a poruchy způsobené selháním lidského faktoru.

Na pokraji rozsáhlého blackoutu byla dvakrát i Česká republika, kdy došlo k souběhu několika rizikových faktorů: odstávka vedení kvůli údržbě, probíhající intenzivní obchod s elektřinou v našem regionu a zároveň převis výroby z fotovoltaických elektráren a větrných parků v Německu (zdroj: praha.eu)

Co může způsobit blackout?

1. Selhání rozvodné sítě

Narušení elektrických sítí vlivem extrémních klimatických jevů nebo přírodních katastrof (např. před několika lety zničil Orkán Emma i část přenosové soustavy v transformátorovně na jihoměstském Chodově, jejíž oprava trvala 20 dnů. Výpadek jedné z rozvoden lze vyřešit v řádu 1 až 2 hodin a to přepnutím na jinou. V případě výpadku další rozvodny by však samotné přepnutí mohlo trvat už několik hodin (zdroj: praha.eu).

2. Kybernetický útok

Především USA, Velká Británie, Francie i Německo se obává útoků internetových hackerů a celých sabotérských týmů především z Číny, Ruska a Íránu, kteří se podle amerického Kongresu opakovaně pokoušejí prolomit zabezpečení počítačových sítí a hledají bezpečnostní chyby v infrastruktuře elektrických rozvodných sítí.

Tyto útoky by vedly k ochromení těchto sítí a způsobily by jejich kaskádové selhání. Opravy by údajně mohly trvat i měsíce a došlo by k částečné destrukci celé infrastruktury. V posledních týdnech je toto riziko spojováno i s aktivitami hackerů islámského státu a jejich reakce na vyhrocenou situaci na středním východě.

V roce 2010 byl zjištěn útok malwaru Stuxnet na íránskou jadernou elektrárnu Búšehr a na závod na obohacování uranu. Červ se soustředí na kontrolu průmyslových systémů, v tomto případě údajně přeprogramoval výstupní frekvenci měničů, které následně zkolabovaly.

3. Solární bouře

Ničivé následky může mít pro lidstvo silná sluneční erupce, největší byla prozatím zaznamenána v červenci 2012 vesmírným modulem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vědci tehdy uvedli, že kdyby k erupci došlo pouze o devět dní později, zasáhla by plnou silou Zemi. Částice z erupce totiž mohou těžce poškodit nebo úplně zničit elektrickou síť na Zemi nebo zničit družice na oběžné dráze, (zdroj: Reuters).

4. Útok EMP

Elektromagnetický puls vzniká při jaderném výbuchu, je velice silný a dlouhé kovové předměty se chovají jako antény, na kterých se indukuje vysoké napětí, pokud puls nedokáží nijak uzemnit. Tato napětí a s tím spojené vysoké proudy jsou schopny zničit nechráněnou elektroniku, například elektrické spotřebiče, které nejsou v kovové, magneticky vodivé, uzemněné krabičce, především zničující je to pro polovodiče a absolutně nejhorší pro FET transistory (zdroj: wikipedia)

Naše zranitelnost proti EMP byla zjištěna při americkém vojenském cvičení v roce 1962, při odpálení jaderné hlavice v Tichém oceánu byl několik hodin narušen rádiový provoz v tisíce kilometrů vzdálených oblastech a došlo k poškození šesti satelitů na oběžné dráze. V současnosti hrozí, že některé státy a teroristické skupiny usilují o výrobu podobných bomb, proti kterým neexistuje ochrana.

EMP puls nemá žádné účinky na biologické organismy, ale je schopen totálně zničit současnou infrastrukturu existenčně závislou na elektrické energii.

Zdroj: http://www.securitymagazin.cz/

TAG: Úplný výpadek elektřiny