Vzhledem k tomu, že se blížilo dvouleté výročí od okamžiku, kdy Rada hlavního města Prahy přijala dne 20. 5. 2014 Usnesení č. 1028 k návrhu na vyhodnocení cvičení Blackout 2014, požádal jsem Primátorku hlavního města Prahy Adrianu Krnáčovou dne 10. 5. 2016, aby mne informovala, jak bylo toto usnesení plněno.
Odpověď paní primátorky uvádím níže v plném znění:
Vážený pane řediteli,
obrátil jste se na mne e-mailem (bez digitálního podpisu) dne 10. května 2016, ve kterém
požadujete informace k realizaci usnesení Rady hlavního města Prahy č. 1028 ze dne 20. 5.
2014.
K výše uvedenému Vám sděluji, že jsem Váš dotaz postoupila radnímu Bc. Liboru Hadravovi,
do jehož gesce uvedená problematika patří.
S pozdravem
Adriana Krnáčová
podepsáno elektronicky
Radní hl. m. Prahy pro bezpečnost Bc. Libor Hadrava mi dne 1. 6. 2016 odpověděl, že úkoly tak, jak byly Radou hlavního města Prahy vydány, byly splněny. Dopis radního Hadravy uvádím v plném znění:
Vážený pane řediteli,
na základě Vašeho e-mailu zaslaného dne 10. května 2016 primátorce hlavního města Prahy Vám sděluji následující.
Usnesením Rady HMP č. 1028 k návrhu na vyhodnocení cvičení Blackout 2014 ze dne 20. května 2014 byly primátorovi, náměstkovi primátora, členům Rady HMP a kompetentním orgánům MHMP uloženy úkoly, které vyplynuly z vyhodnocení cvičení „Blackout 2014″ s nejzazším termínem splnění do 31. 5. 2015. Úkoly tak jak byly Radou hl. m, Prahy vydány, byly splněny.
Jako odborník krizového řízení a bezpečnostní analytik určitě máte povědomí o tom, že na problematiku energetické odolnosti není možné nahlížet jen z pohledu zásobování elektřinou, ale je zcela neoddiskutovatelné zahrnout i ostatní energetické systémy, jako je zabezpečení dodávek plynu, tepelné energie, ropných produktů, a také vodní a odpadové hospodářství. Celkové řešení tohoto problému není v možnostech Magistrátu hlavního města Prahy. Gestorem této oblasti na úrovni státu je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO”).
Je nutné nejprve vytvořit strategický dokument, který by umožnil definovat obecný standard energetické odolnosti v jednotlivých odvětvích a v sektoru energetiky jako celku. Teprve na základě tohoto výstupu bude možné navrhnout komplexní soubor opatření, která povedou k zajištění tohoto standardu, a to nejen na úrovni hl. m. Prahy.
V souvislosti s řešením této problematiky byla MPO ustanovena pracovní skupina, jejímiž členy jsou odpovědné státní instituce a zástupci společností provozující páteřní energetickou infrastrukturu. V rámci aktivního postoje MHMP k řešení této oblasti se budou na dalších jednáních skupiny účastnit i zástupci MHMP. Tato pracovní skupina v současné době pracuje na dílčích analýzách v rámci jednotlivých energetických podsektorů. Konečné výsledky analýz, a tedy i vyhodnocení nutnosti případné výstavby náhradních zdrojů elektrické energie pro konkrétní území státu není možno v tomto okamžiku predikovat.
S pozdravem
Bc. Libor Hadrava
Jak je zřejmé z celého dokumentu, radní Hadrava ve své odpovědi z nepochopitelných důvodů ignoruje veškeré kroky, které s ohledem na minimalizaci dopadu blackoutu na život v Praze vykonalo pražské vedení za primátora Hudečka. Zejména tehdy věcně příslušný náměstek primátora Nouza nejenom že aktivně zahájil plnění opatření plynoucích z vyhodnocení cvičení Blackout 2014, ale přenesl jednání o tomto problému na základě jednání primátora Hudečka s ministrem vnitra Chovancem na půdu MV ČR. O tom se radní Hadrav nejen nezmiňuje, ale snaží se přenést řešení problému na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ochrana před blackoutem jako krizovou situací není v působnosti MPO ale orgánů krizového řízení a na území Hlavního města Prahy je za ni podle krizového zákona zodpovědná paní primátorka, která tuto zodpovědnost nemůže přenést na žádného radního. Radní Hadrava správně píše, že řešení není v možnostech Prahy. Proto se také primátor Hudeček snažil přenést jednání o řešení a jeho přijetí na Bezpečnostní radu státu, respektive na její stálý orgán – Výbor pro civilní a nouzové plánování. Bohužel primátorka Krnáčová na tuto snahu nenavázala a tak se řešení zastavilo v momentu, kdy primátor Hudeček a jeho náměstek Nouza opustili své funkce. Nové pražské vedení namísto toho, aby dále jednalo s MV ČR, jako gestorem krizového řízení v ČR podle kompetenčního zákona, a připravovalo ochranu proti blackoutu v Praze jako opatření krizového řízení, spoléhá na MPO a jeho dílčí výstup v rámci úkolů stanovených schválenou Státní energetickou koncepcí.
Usnesení č. 1028 k návrhu na vyhodnocení cvičení Blackout 2014 ze dne 20. 5. 2014 bylo publikováno na tomto portálu . K němu ještě přikládáme pro lepší orientaci čtenářů „Vyhodnocení cvičení Blackout 2014“ a jeho přílohu „Vyhodnocení cvičení BLACKOUT 2014 za oblast energetiky z pohledu energetické bezpečnosti zaměřené na bezpečné dodávky elektřiny v případě déletrvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy ČR“
Již z textu usnesení je zřejmý formalistický přístup k odpovědi radního Hadravy lakonickým konstatováním, že „Úkoly tak jak byly Radou hl. m. Prahy vydány, byly splněny.“ Dále už ani slovo o tom jak, jak a zda vůbec pokračuje jednání s MV ČR jako gestorem státu pro oblast krizového řízení. Místo toho „školí“ a odvádí pozornost na ostatní energetické systémy. Přitom smyslem cvičení Blackout 2014 bylo jednak procvičit připravenost Prahy na krizovou situaci déletrvajícího výpadku elektřiny a jednak nalézt způsob, jak této krizové situaci čelit, když nastane, případně jak její hrozbě předejít. K tomu zorganizovalo pražské vedení vedené primátorem Hudečkem nejen cvičení, ale i celou řadu odborných setkání odborníků z teorie i praxe a zejména nechalo na základě výsledků cvičení Blackout 2014 zpracovat za nemalé finanční prostředky Úvodní studii proveditelnosti Krizového ostrovního provozu Praha jako základního krizového opatření proti vzniku krizové situace dlouhodobého výpadku elektřiny v Praze.
A já se nyní ptám dnešního politického vedení Prahy na osud této studie?
Paní primátorky jsem se neptal na zabezpečení dodávek plynu, tepelné energie, ropných produktů a na vodní a odpadové hospodářství, ale na opatření k ochraně proti blackoutu v Praze a zda výsledky dosažené v tomto směru primátorem Hudečkem a jeho týmem nepřišly vniveč, respektive zda a jak na ně současné vedení navazuje.
Na závěr připojuji několik odborných konstatování k problému.
Vláda ČR na svém zasedání dne 18. 5. 2015 schválila Aktualizaci státní energetické koncepce (ASEK), která je klíčovým státním strategickým dokumentem v oblasti energetiky na příštích 25 let. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy je jednou z priorit ASEK.
Na strategické cíle ASEK navazuje Koncepce rozvoje významných oblastí energetiky a oblastí s energetikou souvisejících, která v oblasti Elektroenergetiky stanoví v rámci hlavních cílů „Podporovat a rozvíjet energetickou odolnost a schopnost DS zvládat vícenásobné výpadky kritických prvků infrastruktury, případně rozpad přenosové sítě a zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny nezbytnou pro obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu (formou posilování infrastruktury a ostrovních provozů u velkých aglomerací). V této souvislosti zajistit aktualizaci územních energetických koncepcí krajů tak, aby směřovaly k zabezpečení ostrovních provozů v havarijních situacích zejména pro velké městské aglomerace, a to především v lokalitách s vyhovující strukturou zdrojů a spotřeby“.
Výpadek dodávek elektrické energie (blackout) je jedním z nejzávažnějších ohrožení ekonomického i společenského vývoje současnosti. Podle průzkumu PwC („PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited) „The shape of power to come“ z roku 2012 se v Evropě a Severní Americe v roce 2030 zvýší pravděpodobnost blackoutu oproti současnosti o 46 procent.
V případě blackoutu hl. města Prahy se větší problémy dají očekávat po 5 hodinách a po 18 hodinách se situace stává kritickou.
Hlavní město Praha není na takovou situaci dostatečně připravena a není ani schopna se bez účasti ústředních správních úřadů na takovou situaci připravit. Cvičení v roce 2014 prokázalo, že akceschopnost orgánů hl. m Prahy, základních i ostatních složek IZS, vybraných subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných součinnostních organizací v dané situaci při reakci na plošný výpadek elektrické energie byla adekvátní. Na druhé straně však také prokázalo, že v případě déletrvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy ČR je samospráva i státní správa hl. m. Prahy v současnosti bezmocná. Taková krizová situace není zvládnutelná složkami IZS, protože mnohonásobně překračuje jeho kapacitu, neohrozí však fungování jenom města Prahy, ale bude hrozit i významné ochromení orgánů řízení celého státu. Proto je nezbytné, aby vláda a orgány HMP přijaly společné opatření k vyřešení tohoto problému.
Celková spotřeba hl. m. Prahy je v zimě maximálně cca 1 200 MW, v létě průměrně cca 700 MW. S teplými léty posledních let a rozšířením užití klimatizace se postupně letní spotřeba zvyšuje k 1000 MW. Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky schválené Vládou ČR v roce 2011 stanoví, že potřebné množství elektřiny za krizové situace je takové množství, které zabezpečí dodávky energie obyvatelstvu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zásadnímu zhoršení jeho životní úrovně nebo ohrožení zdraví; průmyslu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zastavení jednotlivých výrob a poškození ekonomiky jako celku; armádě a integrovanému záchrannému systému v rozsahu, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu a obyvatelstva; státním institucím v takovém rozsahu, aby nebyl ohrožen chod a správa státu. Ve světle uvedeného je proto, aby nedošlo k zásadnímu zhoršení životní úrovně obyvatelstva nebo ohrožení zdraví, aby nedošlo k zastavení jednotlivých výrob a poškození ekonomiky jako celku, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu a obyvatelstva a aby nebyl ohrožen chod a správa státu, potřeba elektrického výkonu na území hl. m. Prahy cca 750 MW.
V rámci vyhodnocení Cvičení BLACKOUT 2014, byla z údajů celoročního měření společnosti PREdistribuce, a.s. exaktně sumarizována potřeba cca 300 MW, která zahrnuje 100 % potřeb armády a IZS, státních institucí a kritické infrastruktury, nemocnic, centrálních rozvodů vody, plynu a tepla a městské kanalizace a potřeby občanů bez omezení v oblasti MHD, služeb částečně, zásobování domácností elektřinou v malém rozsahu.
Existují různé odhady škod, které může blackout způsobit. Dosažená hodnota efektivnosti Krizového ostrovního provozu o výkonu 300 MW je srovnatelná s hodnotou pojištění proti škodám, které může třítýdenní blackout způsobit (cca 60 miliard Kč vyčíslitelných ztrát). Výše investice tvoří cca 1,9 % z hodnoty předpokládaných přímých ocenitelných ztrát a škod. Při tom tato hodnota přímých ocenitelných ztrát nepostihuje ztráty nepřímé, ke kterým by došlo vlivem destabilizace života společnosti (např. ohrožení fungování státu jako celku). Pro srovnání je možné uvést, že povodňové škody v roce 2002 činily v Praze téměř 27 miliard Kč. Následná protipovodňová opatření stála cca 4 miliardy Kč, což je 14,8 % hodnoty způsobených škod.
Podmínky pro vytvoření ostrovních provozů v působnosti jednotlivých distribučních společností v případě výpadku dodávek elektřiny z přenosové soustavy ČR jsou diametrálně odlišné. Zatímco ČEZ Distribuce a.s. ve Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji má zdrojovou základnu na vytvoření ostrovních provozů s dodávkami elektřiny přesahující 100 % celkové spotřeby, v Královéhradeckém a Pardubickém kraji má zdrojovou základnu na vytvoření ostrovních provozů s dodávkami elektřiny v rozsahu 50 až 90 % celkové spotřeby, nejméně příznivá situace je v Plzeňském a Karlovarském kraji, kde zdrojová základna pro vytvoření ostrovních provozů činí 25 až 40 % spotřeby elektrické energie v uvedených regionech. E.ON Distribuce, a.s. má pro vytvoření ostrovních provozů v Jihomoravském, Zlínském, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina zdrojovou základnu v rozsahu 50 až 90 % celkové spotřeby elektřiny. Nejhůře je na tom PREdistribuce, a.s. provozující distribuční soustavu na území hl. m. Prahy a Roztok u Prahy, kde jsou sice rozptýlené zdroje elektrické energie o celkovém instalovaném výkonu 160,6 MW, žádné z nich nemají společnou schopnost „startu ze tmy“ a „ostrovního provozu“, a proto hl. m. Praha nemá pro vytvoření ostrovního provozu žádnou zdrojovou základnu. Vzhledem k podmínkám připojitelnosti nových zdrojů nelze na území Prahy budovat a připojit komerční zdroje. Proto je řešením použití nekomerčních záložních zdrojů k zajištění výkonu Krizového ostrovního provozu Praha jako opatření krizového řízení, ve výši 300 MW.
Krizový ostrovní provoz Praha by mělo být společným nekomerčním proaktivním opatřením krizového řízení hlavního města Prahy a vlády České republiky. Představovalo by pro Prahu naplnění strategického úkolu návrhu Aktualizace Státní energetické koncepce – „schopnost dodávek energií v lokálních (ostrovních) subsystémech v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi nebo teroristickým či kybernetickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti kritické infrastruktury“.
Mgr. Petr Trombik
