V návaznosti na náš článek „Svět unikl o vlásek návratu do doby kamenné“ jsme dne 29.6.2015 požádali paní primátorku, její náměstkyni a náměstky a ostatní členky a členy Rady hlavního města Prahy o odpověď na otázku „Vnímáte řešení dlouhodobého výpadku elektrické energie v Praze jako prioritní?“ a na otázku „Pokud ano, tak jak a v jakém horizontu?“

Pouze náměstkyně primátorky paní profesorka Kislingerová nám prostřednictvím své asistentky sdělila, že „záležitosti týkající se energetické bezpečnosti hlavního města Prahy spadají do gesce pana radního Hadravy a částečně také do gesce paní radní Plamínkové“, dále potom že s panem radním tuto záležitost konzultovala a byla ujištěna, že na dotazy bude reagovat. Pan radní Hadrava ani paní radní Plamínková, stejně jako paní primátorka a ostatní členové Rady HMP, na naše dotazy nereagovali.

Že nereagovali, je asi dáno jejich letní zaneprázdněností a tropickými vedry, která donedávna panovala. Byli bychom však nekorektní, kdybychom z uvedeného vyvozovali nezájem radního Hadravy o řešení problému. Jak z článku v i.DNES.cz ze dne 3.5.2015 http://praha.idnes.cz/prahu-budou-pred-blackoutem-chranit-vlastni-elektrarny-pjt-/praha-zpravy.aspx?c=A150211_2138737_praha-zpravy_nub, tak z rozhlasového rozhovoru 15.6.2015 s moderátorkou Barborou Tachecí na stanici ČRO Plus (viz. http://vypadekelektriny.cz/damoklovym-mecem-jednadvacateho-stoleti-je-blackout/), je zřejmé, že radní Hadrava zná řešení a jde do toho. „Do konce roku 2015 prosadím v Praze ostrovní provozy“, říká radní Libor Hadrava v rozhovoru s Barborou Tachecí. V článku v i.DNES.cz zase uvedl, že už za tři roky by výpadkům elektřiny mohly předcházet malé záložní elektrárny. „Dokázal bych si představit, že výstavba by mohla začít do roku 2018,“ sdělil radní.

I paní radní Plamínková se k problému řešení blackoutu vyjádřila, a to na zasedání výboru pro životní prostředí, infrastrukturu a technickou vybavenost Zastupitelstva hlavního města Prahy (viz. http://www.praha.eu/public/93/4d/68/2039251_586935_zapis_04_2015.pdf). Její názor řešit potřeby Prahy v případě blackoutu malými kogeneračními jednotkami nebo bioplynovými stanicemi při kompostárnách je však bohužel zcela mimo realitu.

Bezpečnostní hrozby dnešního světa narůstají geometrickou řadou a mnohé z nich ještě ani neumíme pojmenovat. Naši politici, jak na pražské, tak i na centrální úrovni, jsou váhavými střelci. Brzdou jsou i časté změny úředníků jak na magistrátu HMP tak i na centrální úrovni v oblasti krizového řízení. A tak namísto toho, aby byla přijímána účinná proaktivní opatření ochrany před bezpečnostními hrozbami, čeká se, až krizová situace nastane.

Než v roce 2002 způsobily povodně v Praze škody ve výši téměř 27 miliard Kč, žádná účinná protipovodňová opatření nebyla. Teprve následně se za cca 4 miliardy Kč ve velmi krátké době nakoupily mobilní protipovodňové bariéry, vybudovaly se protipovodňové železobetonové stěny a mohutné posuvné uzávěry Čertovky, metro bylo osazeno tlakovými vraty a kanalizační síť je ochráněna uzávěry, které zamezí proudění vody v opačném směru. Povodně dnes lze poměrně úspěšně předvídat, blackout nikoliv. Přitom škody způsobené blackoutem jsou podle dosavadních zkušeností mnohanásobně vyšší, než přežene-li se tisíciletá voda.

Budeme tedy čekat až blackout udeří, nebo se na něj preventivně připravíme?

Redakce